Pád. Jak se vypočítává vzorec pro vraždu?

11. říjen 2026

V neděli 26. listopadu 2000 byla pod okny panelového domu nalezena 52letá žena. Svědkem jejího pádu byl kromě sousedů také manžel, který v té době podle svých slov seděl doma v kuchyni u stolu: „Manželka klečela na stole u otevřeného okna a uvazovala prádelní šňůru. Chtěla totiž pověsit prádlo. Ale šňůra se jí přetrhla. Pak jsem uslyšel výkřik a viděl už jen nohy, jak přepadávají přes parapet...“ Na zdánlivě logickém vysvětlení se ale kriminalistům už od začátku něco nezdálo.

Účinkují: Kryštof Nohýnek, Eva Kodešová, Marcela Nohýnková, René Přibil, Jarmil Škvrna, Tereza Vojtová, Matyáš Procházka
Scénář: Tereza Vojtová a Jiří Straus
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal

Natočeno: 2016

Podle znalce v oboru forenzní biomechanika mívají pokusy o vraždu „pádem z okna“ většinou podobný vzorec. Na začátku je konflikt partnerů, většinou z asociálního prostředí (rozhádané vztahy, spory o peníze, problémy s alkoholem nebo drogami). A ve většině případů vyhazuje z okna muž ženu…

Výchozí fakta:

pád ze 7. patra (fakticky 9. podlaží)
délka pádu 23,7 m
žena 160 cm a 55 kg
tělo na zádech 1,9 m od budovy
čas pádu 2,19 s

Na místě tragédie bylo proto třeba prověřit, zda místo dopadu těla odpovídá výšce a způsobu pádu, jak ho popsal ženin manžel. Postupně se pak zkoumaly tři verze: nešťastná náhoda (např. pád po ztrátě vědomí), sebevražda (aktivní skok) a vražda (působení vnější síly druhé osoby).

Kromě složitých výpočtů a simulace prostřednictvím jištěného figuranta přímo na místě kriminalisté nakonec vzorec pro vraždu dopočítávali s pomocí forenzní biomechaniky a detektoru lži.