Pád. Jak se vypočítává vzorec pro vraždu?

„Seděl jsem u stolu v kuchyni, manželka klečela na stole u otevřeného okna a uvazovala prádelní šňůru. Chtěla totiž pověsit prádlo. Ale šňůra se jí přetrhla. Pak jsem uslyšel výkřik a viděl už jen nohy, jak přepadávají přes parapet. Vůbec netuším, jak se to mohlo stát.“ 

Podle znalce v oboru forenzní biomechanika (o této metodě viz také případ Odložený trest pro vraha) mívají pokusy o vraždu „pádem z okna“ většinou podobný vzorec. Na začátku je konflikt partnerů, většinou z asociálního prostředí (rozhádané vztahy, spory o peníze, problémy s alkoholem nebo drogami). A ve většině případů vyhazuje z okna muž ženu…

Biomechanické posouzení 

V neděli 26. listopadu 2000 byla na zemi pod okny panelového domu nalezena 52letá žena. Bylo třeba prověřit, zda místo dopadu odpovídá výšce a způsobu pádu, jak ho výše popsal její manžel. Pro biomechanické posouzení pádu z výšky je důležitý pohyb těžiště těla při pádu a jeho výchozí poloha.

Postupně se pak zkoumají tři verze: nešťastná náhoda (např. pád po ztrátě vědomí), sebevražda (aktivní skok) a vražda (působení vnější síly druhé osoby). Jištěný figurant simuluje polohu těla před pádem z okna: v kleče na patách, bérce položeny na stole před oknem, špičky zapřené o okraj stolu, trup předkloněný, paže na parapetu. 

Simulace č. 1: nešťastná náhoda 

Jenže v této poloze figurant z okna nevypadl. Bránil mu v tom rám okna. Podobný je i výsledek simulace mdlob. „Těžiště těla se totiž posunulo tak, že bylo zapřeno o hranu stolu, a nemohlo se dostat nad překlopnou hranu okna ani při napnuté poloze těla. Pád těla navíc ztěžovala konstrukce rámu okna.“ 

Slova soudního znalce potvrzují i jeho výpočty: rychlost pádu podle polohy těla neodpovídá variantě spontánního nekoordinovaného pádu z výšky. „Žena by v takovém případě musela padat z výšky 75,6 m, aby dopadla do místa a pozice, ve které byla nalezena.“ 

Simulace č. 2: sebevražda 

Výchozí poloha figuranta vkleče ale znemožňovala i variantu sebevraždy, což potvrdil i výpočet soudního znalce: při aktivním skoku byla hraniční rychlost 2,7 m/s. „Aby ale tělo dopadlo do dané vzdálenosti od budovy, muselo by se jednat o skok z výšky 26,5 m. To je asi o 3 m více než ve skutečnosti.“ 

Simulace č. 3: vražda 

S figurantem se tedy simulovalo i úmyslné vystrčení z okna. Vyšetřovatelé mezitím zjistili, že bývalí manželé (byli rozvedeni, ale stále žili ve společném bytě) se hodně hádali. Muž měl ženě dokonce vyhrožovat zabitím.

Žena totiž investovala do společných úprav na rozdělení bytu, muž se na nich ale nechtěl finančně podílet. Nakonec se žena s vymáháním dluhu obrátila na soud. Dva dny před tragickou událostí přišlo muži předvolání.

Muž byl po mozkové mrtvici pohybově indisponován a nebylo jisté, jestli měl na vraždu potřebnou sílu. „Zjistili jsme ale, že na vystrčení ženy stačila síla 60 N (což je zhruba 6 kg),“ popisuje znalec.

Detektor lži

Znamená to, že do zavražděné stačilo lehce strčit jednou rukou, což by zvládl i člověk s fyzickým handicapem. Výsledky polygrafického vyšetření (detektoru lži) navíc podpořily závěry biomechanického zkoumání. Pachatel, který ještě u soudu, odmítal vinu, byl odsouzen na 10 let. 

Podívejte se, jak se natáčel případ Pád, ve fotogalerii.