Ostruszka
Příjmení Ostružka se vykládá z apelativa ostruha ve významu „součástka jezdecké výzbroje k pobízení koně, původně bodec připevněný na opatku boty nebo na třmeni; odznak rytíře a jízdního vojáka“. V Praze stával dům, který měl ve znaku zlatou ostruhu, i z tohoto domovního znamení mohlo příjmení Ostružka vzniknout. Antonín Kotík řadil příjmení Ostružka do kategorie květinových, patrně podle staročeského apelativa ostruha, tj. „pichlavá rostlina“ (odtud pak i ostružina).
Spřežka -sz- ve jméně může být pozůstatkem historického pravopisu, ale také by mohla odkazovat na polský původ, tomu by nahrával i fakt, že nejvíce nositelů příjmení Ostruszka pochází z Třince. V Polsku je příjmení Ostruszka též doloženo, vykládá se tu jako pojmenování květinové z apelativa ostróżka. V ČR dnes žije 127 nositelů formy Ostruszka, pouze 26 osob má příjmení Ostružka a 17 Ostruška.
Použitá literatura:
J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 198 (Ostruch); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 155 (Ostružka); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 178, s. 237 (Ostružka)
