Ondřej Neff: Vyznavači pomalosti
Postavme rychlovlaky, ale ať jezdí pomalu, to je heslo dne. V úvahu ho bere i ministerstvo životního prostředí. To je ministerstvo, které se postará, aby všechny domy v celé republice byly energeticky nebo tepelně nebo vůbec a úplně neutrální. Závidím těm, kdo se toho dožijí: kolem domů, ze kterých neunikne ani částečka tepla, že by to ohřálo vodu v náprstku, se budou ploužit rychlovlaky poháněné větrem a sluncem.
Bude to krásná doba a usilovně se pracuje na tom, aby nastala. Otázka ale zní, zdali se to stihne.
Čtěte také
Půlka století je za 26 let, a když uvážím, že se za uplynulých 26 let nepodařilo postavit ani povrchovou tramvaj z letiště v Ruzyni do města, nejsem si jist, že mám do projektu pomalých rychlovlaků vkládat mnoho nadějí.
Připadá mi, že je to celé jaksi divné – pomalé rychlovlaky. Možná je to mým pokročilým věkem. Více pochopení pro pomalost má mladší generace. K dálnici se asi nepřilepilo mnoho kmetů 70+, aby prosadili myšlenku 30kilometrové rychlosti. Nejdu s dobou.
Dnes se nestaví zbrkle
Lpím na haraburdí minulosti, jako je například fyzika a na ní položená technická zkušenost. Z důvodů fyzikálních a do technické praxe převedených vychází zkušenost, že automobilový motor pracuje nejúsporněji s nejmenší spotřebou a nejlepším spalováním s nejmenšími nečistotami v rychlostech kolem padesáti a šedesáti. Takové uvažování je ale stará veteš. Pomalost je takzvaně in.
Čtěte také
Myslel jsem na to onehdy při návštěvě školy v nedaleké obci. Četl jsem tam dětem pohádku a povídal si s nimi, jak se píší knížky. Neměl jsem z nich dojem, že to jsou vyznavači pomalosti. Třeba k tomu dozrají, až se ocitnou v kategorii 30-. Vědci totiž zjistili, že lidé právě v této věkové skupině spíš schvalují regulace a zákazy všeho možného než starší věkové skupiny.
Možná vědci zjistí, že věk tíhne ke kvapu a zbrklosti, což je moje kvapná a zbrklá hypotéza. Opírám ji i o tu zkušenost ze školy. Zajímal jsem se, kdy byla původně postavena. Dnes je modernizovaná, zcela špičková, ale původně byl její základní kámen položen v květnu 1868.
Začalo se stavět a první žáci usedli do škamen v listopadu. Kterého roku? No samozřejmě 1868, stavba trvala šest měsíců! To ovšem bylo ve věku vyznavačů rychlosti, tehdy se i železnice stavěly, aby se lidé dostali co nejdřív z místa A na místo B. Dnes se tak zbrkle nestaví. Ani školy, ani železnice. Jsme ve věku pomalosti. Užijme si ho. Ale pomalu!
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
