Oldřich Daněk: Blbý had. Antický apokryfní příběh o Sofoklovi s Otomarem Krejčou, Taťjanou Medveckou a Petrem Haničincem
Hlavní postava Daňkovy jednoaktové apokryfní hry Blbý had, starořecký básník a dramatik Sofoklés (Otomar Krejča), se při několika setkáních s chápavou a vzdělanou hetérou Gorgonou (Taťjana Medvecká) zamýšlí nad slavnou minulostí i nejistou budoucností Athén v roce 427 př. n. l., kdy se čas ještě odpočítával podle olympiád.
Rozsáhlou a žánrově i námětově rozmanitou tvorbu dramatika a scenáristy Oldřicha Daňka spojují témata mravní odpovědnosti jedince vůči společnosti, obtížnosti posuzování viny, boje talentovaných s mocnými i posedlosti jako hnací síly vývoje lidstva.
Práci pro rozhlas se Oldřich Daněk věnoval od poloviny 50. let. Podle stejnojmenných jevištních děl vznikly rozhlasové hry Steelfordův objev (1954), Pohled do očí (1960, úprava K. Nešvera), Dvojdetail (1987) a Bitva na Moravském poli (1988, úprava S. Růžičková).
Obsahově nejvýraznějšími pracemi pro rozhlas byly dvě Daňkovy hry s tématem odpovědnosti lékaře Dialog v předvečer soudu (1967) a Dialog s doprovodem děl (1967), které byly součásti cyklu uzavřeného hrou Dialog ve spirále (1968).
Trojhvězdí
Hra Blbý had (2000) se naopak stala předlohou jedné z aktovek divadelního triptychu Trojhvězdí věnovaného antickým zakladatelům světového dramatu – Aischylovi, Sofoklovi a Eurípidovi. Trojicí apokryfů tak navázal na čapkovskou tradici, ve které světové dějiny ovlivňují obyčejní lidé.
Na historické látce v nich rozvíjí svoje oblíbené téma nesouladu výjimečných jedinců s panujícími mravy většinové společnosti.
Amfiteátr byl dialogem Aischylovy ženy s manželkou divadelního správce o samém vzniku divadla a možnosti nahradit recitujícího autora hercem. Ve hře Blbý had konfrontuje Sofoklův zájem o všelidské problémy s obyčejnými starostmi jeho hetéry. A v Ženě z Korinta, kterou známe z televizního zpracování, pomůže Euripidovi k napsání jeho nejznámější hry Médeia až setkání s tajemnou cizí ženou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
