„Nevadí mi být škaredá. Jsem ráda někým jiným.“ Zuzana Mauréry o roli trenérky krasobruslaře Nepely
„Paní Hilda Múdra byla Rakušanka, a proto ráčkovala. S tvůrci filmu jsme měli za to, že tento její rys nelze opomenout. Doufám ale, že se mi do snímku podařilo dostat to nejdůležitější. A to je charakter postavy,“ říká slovenská herečka Zuzana Mauréry o roli trenérky v životopisném filmu Nepela. Zahraniční zkušenost jí přišla vhod. „Ve Vídni jsem tři roky zpívala v muzikálech, takže němčina pro mě nebyla problém,“ vysvětluje v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.
Zuzana Mauréry přiznává něco, co se v hereckém světě neslýchá úplně často: „Mně fakt nevadí být škaredá a jsem ráda někým jiným.“ A dodává s lehkou nadsázkou i upřímností, která odzbrojuje: „Když mi tuto roli nabídli, trochu jsem se lekla faktu, že už jsem v těchto věkových skupinách, no ale co se dá dělat? Prostě jsem! A byla to pro mě pocta.“
Nad rolí ale nepřemýšlela jen jazykově. „Rozhodla jsem se nakonec nedělat si z toho stres a nechat to celé na režisérovi. Nabídla jsem mu určité věci a bylo na něm, jestli to přijme,“ říká. Právě tahle kombinace pokory a tvůrčího vkladu jí dává smysl.
Zásadní pro ni bylo vyhnout se pouhé imitaci. „Nechtěla jsem jen napodobovat Hildiny gesta, protože to není dokument,“ zdůrazňuje a přidává i jemně provokativní postřeh: „Je hodně filmů o skutečných lidech, které tvůrci jen dají do filmu. Ale mně tam chybí jejich názor. Jsem šťastná, že se nám to snad ve filmu Nepela podařilo,“ uzavírá Zuzana Mauréry v pořadu Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
