Ekonomka Jana Matesová: Svět je rozkolísaný na mnoha frontách. Eskalace může vést k velkému konfliktu

Hormuzský průliv patří k nejdůležitějším dopravním uzlům na světě. Prochází jím velká část ropy, plynu i dalších surovin z Perského zálivu, které nemají jinou alternativní trasu. Česko sice není přímým odběratelem z této oblasti, globální ekonomika ale funguje jako propojený systém.

„Suroviny jdou do jiných zemí, které z nich vyrábějí produkty, jež následně dovážíme. Nervozita na komoditních trzích a zdražení vstupů se tak samozřejmě promítne do finálních cen, což pocítíme i my v Evropě,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Jana Matesová.

Konflikt s dopady na celý svět

Situaci zhoršuje i narušení dalších tras. „Otázkou třeba je, kdo dnes hlídá Malacký průliv mezi Malajsií a Sumatrou, protože ten je ještě důležitější pro světový trh. Lodě se vyhýbají i Rudému moři kvůli konfliktu v Jemenu. Plují kolem Afriky, což je samozřejmě delší a dražší. Všechno dohromady opět vytváří tlak na ceny zboží a dražší energie.“

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls: Konflikt na Blízkém východě může vyvolat třetí ropný šok. Dopady pocítíme i v Česku

Už dávno tak nejde o regionální konflikt. Svět je rozkolísaný na mnoha frontách a dopady přímo pociťuje i Evropa. Podle Matesové to velice připomíná situaci po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

„Už tehdy jsme si zakusili, jaké to je být v otázce klíčových surovin závislí jen na jedné oblasti – tedy na Rusku. Z hlediska bezpečnosti byla Evropa ve velmi obtížné situaci, protože bylo jasné, že jsme ohroženi energetickou válkou.“

Současná bezpečnostní situace ve světě je podle ekonomů nejvážnější minimálně od Kubánské krize. Možná dokonce od konce druhé světové války. Znepokojivá je podle Matesové především kombinace faktorů, které se ve světové ekonomice objevují zároveň a které v minulosti stály i za velkými globálními konflikty. Napětí navíc není soustředěné do jednoho regionu. Ohnisek je dnes hned několik a jejich dopady se vzájemně zesilují.

Na prahu světové války?

„Dostupností surovin z oblasti Perského zálivu neobyčejně trpí Čína. Nejde přitom jen o ropu a plyn, ale hlavně o materiály potřebné pro výrobu plastů, které jsou klíčové pro čínskou exportní ekonomiku.“

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: Konflikt s Íránem může přejít v opotřebovávací válku. Navíc s opačným efektem, než bylo zamýšleno

Dopady jsou ale globální. „Ve Spojených státech hraje zásadní roli růst cen benzinu, na který jsou voliči mimořádně citliví. V Africe a Asii se zase začíná projevovat nedostatek hnojiv, zejména močoviny dovážené z Íránu. To může ohrozit zemědělskou produkci a přispět k dalšímu zdražování potravin.“

Kombinace energetické nejistoty, narušených dodavatelských řetězců a napětí v různých částech světa vytváří mimořádně rizikové prostředí. „Pokud by to někde bouchlo ještě více, nelze vyloučit, že se svět dostane na pokraj další světové války. O to důležitější je, že se Evropa zatím drží stranou,“ dodává Jana Matesová.