„Nikdo nás nechtěl. Tak jsme založili divadlo.“ Ivana Andrlová a Martina Hudečková u Jana Čenského

16. leden 2022

Už po škole spolu nastoupily do angažmá. Do divadla, které hrálo i pro děti. „Smáli se nám, že hrajeme kočičky, tužky a prasátka. Ale my tam prožily krásná léta,“ vzpomínají.

„Ve škole jí říkali Prskavka,“ prozradila na Ivanu Andrlovou její kamarádka Martina Hudečková. Andrlová totiž předváděla prskavku u přijímacích zkoušek na pražskou konzervatoř.

„Překvapila jsem profesora Valu, když jsem mu řekla: Tak mě zapalte! Pantomimicky škrtnul, já se zbortila, prskala a shořela,“ směje se při vzpomínce Ivana Andrlová.

„Tehdy se točili Podnájemníci a pan režisér Filip si vzal adresy všech, kteří dělali zkoušky. V jeden den mi pak přišly dva dopisy. Byla jsem přijatá na školu a získala roli Alenky. Podnájemníky jsem točila ještě v 9. třídě.“

Prasátka a kočičky jsme hrály s láskou

Po škole nastoupily do angažmá v Divadle Jiřího Wolkera, kde se už ráno hrálo pro děti. „Mně dělalo vstávání problém,“ říká Martina Hudečková. „Někteří kolegové se nám smáli, že hrajeme kočičky, tužky a prasátka. Ale my tam prožily krásná léta.“

Znovu se sešly v divadelním souboru Háta. „Založila ho Olga Želenská, která říkala, že si musíme založit vlastní divadlo, když nás nikdo nechce. A ono se to povedlo. Jezdím s ním už 22 let,“ uvádí Ivana Andrlová.

Jak zareagovaly na nabídku učit? Proč spolu jezdí rády na chalupu? A jak dobře se navzájem znají?

autoři: Jan Čenský , zk
Spustit audio

Související