Nezaměstnanost ničí člověka jako lidskou bytost

28. únor 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ekonomka Ilona Švihlíková

Můžeme se na to dívat ekonomicky, sociálně. „Hodně se ale zapomíná, co se s lidmi při ztrátě práce děje psychologicky,“ myslí si ekonomka Ilona Švihlíková.

„Ti lidé se cítí vyčleněni ze společnosti. Mají pocit, že nejsou ničím užiteční, že nemůžou ničím přispět. A o tom se vůbec nemluví. Jako by tohle nebyl náklad, jako by tohle nebylo něco, co tu společnost strašně poškozuje.“

Manažerům chybí vztah k zaměstnanci jako k člověku. Pracující jsou vystresovaní ze ztráty práce. Potenciál změny uniká a z těch nezaměstnaných se pomalu stávají nezaměstnatelní. Pod takovým náporem jsou lidé schopní dělat cokoli.

Čtěte také


Špatná motivace má hospodářské dopady

Náš pracovní život také začíná být velmi nevyvážený. Na jedné straně tu jsou lidé, kteří se můžou uštvat, na druhé straně ti bez práce.

Čtěte také

Mladí navíc často práci odmítají věnovat svůj volný část. „Uvědomují si, že ta práce není vždycky smyslem života. Rozhodně u řady prací… A když učiní tu zkušenost, jak je s nimi zacházeno, tak proč by pro něco takového měli obětovat celý svůj soukromý život?“


Možnosti změny: kurzarbeit a družstevmí podniky

Úřady práce v současnosti evidují 630 000 nezaměstnaných. Nakolik je to dáno hospodářskou depresí? A je možné tohle číslo snížit? „Samozřejmě, to není žádná přírodní zákonitost,“ říká ekonomka.

Například v Německu existuje systém kurzarbeit. „Lidé díky němu nevypadnou z pracovního procesu a zároveň mají základ, z kterého mohou žít.“ Proč by nefungoval u nás? „Vláda prostě této problematice nepřikládala takovou váhu. Pro ně bylo hlavní snižování schodku.“

Čtěte také

Nápadů na řešení je ale víc. Důležitá je podle Švihlíkové také lokálnost ekonomiky, tzn. držet a vytvářet peníze v místě. Zaměstnancům by měla být dána možnost přejmout podnik v problémech. „Takové podniky mají často lokální význam. Nejsou zaměřeny na zisk, proto pak mají i větší šanci na přežití,“ předpokládá.

Takový systém funguje v USA, v Latinské Americe, ve Francii, Itálii… „U nás byla tradice družstevních podniků kdysi také velká. Problém je v tom, že to každý směšuje s minulým režimem, zatímco je to spojeno s polovinou 19. století.“

Co si dále myslí o naší snížené dani, která je nevyšší v Evropě? Jaký má názor na restrukturalizaci ekonomiky na Ukrajině? A má počasí vliv na hospodářství? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: Miroslav Dittrich , Ilona Švihlíková , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.