Německo jako země uprchlíků? Sotva. Rekordní počet hostí nejmenší pevninská země Asie
Počet uprchlíků místní odhadují na 1:1 na obyvatele.
„Libanon přijal obrovské množství syrských a palestinských uprchlíků. Spojené národy mluví o necelých dvou milionech uprchlíků v zemi, kde žije šest milionů lidí,“ upozorňuje Jakub Kynčl, fotograf, reportér a vedoucí rubriky Cestování na serveru Novinky.cz.
Jsou čísla OSN podceněná?
„Sami Libanonci tvrdí, že čísla OSN jsou podceněná, že uprchlíků je v zemi mnohem víc. Možná 1:1 na obyvatele. Je to obrovská ekonomická zátěž. Musíte si uvědomit, že Libanon je nejmenší zemí Asie na pevnině.“ Podle oficiálních statistik Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) hostí Libanon nejvíc uprchlíků na obyvatele: 209 uprchlíků na 1000 obyvatel.
Hypermoderní Bejrút pomníkem války
Libanon se navíc sám stále vzpamatovává z následků vlastních válečných konfliktů, které skončily teprve v roce 2006. I v hlavním městě Bejrútu můžete stále vidět šrámy války. Podle Kynčla je tam Libanonci nechávají záměrně.
„Vedle hypermoderních nákupních center, vedle věžáků, krásných rezidenčních budov, které by zastínily většinu těch, co se staví v Praze, najdete domy ještě rozstřílené z války. Oni je ani přestavovat nechtějí. Je to pro ně memento toho, co se tehdy dělo,“ vysvětluje.
Cítíte se tam jako v Evropě na Riviéře
Čím dál je prý země od válečných konfliktů, tím víc se blíží naší západní civilizaci. „Bejrútu se říkalo Paříž východu. Kolikrát se tam cítíte jako v Evropě na Riviéře,“ připomíná Kynčl. „Je tam krásná promenáda, na které se romanticky procházejí stovky lidí.“
Je tedy země sousedící s Izraelem i Sýrií dnes bezpečná? „Můžete říkat, že situace je skvělá, a potom můžete mít smůlu, že se objevíte ve špatnou chvíli na špatném místě. Což se v dnešní době ale může stát i v Paříži nebo v Praze.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
