Německo jako země uprchlíků? Sotva. Rekordní počet hostí nejmenší pevninská země Asie
Počet uprchlíků místní odhadují na 1:1 na obyvatele.
„Libanon přijal obrovské množství syrských a palestinských uprchlíků. Spojené národy mluví o necelých dvou milionech uprchlíků v zemi, kde žije šest milionů lidí,“ upozorňuje Jakub Kynčl, fotograf, reportér a vedoucí rubriky Cestování na serveru Novinky.cz.
Jsou čísla OSN podceněná?
„Sami Libanonci tvrdí, že čísla OSN jsou podceněná, že uprchlíků je v zemi mnohem víc. Možná 1:1 na obyvatele. Je to obrovská ekonomická zátěž. Musíte si uvědomit, že Libanon je nejmenší zemí Asie na pevnině.“ Podle oficiálních statistik Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) hostí Libanon nejvíc uprchlíků na obyvatele: 209 uprchlíků na 1000 obyvatel.
Hypermoderní Bejrút pomníkem války
Libanon se navíc sám stále vzpamatovává z následků vlastních válečných konfliktů, které skončily teprve v roce 2006. I v hlavním městě Bejrútu můžete stále vidět šrámy války. Podle Kynčla je tam Libanonci nechávají záměrně.
„Vedle hypermoderních nákupních center, vedle věžáků, krásných rezidenčních budov, které by zastínily většinu těch, co se staví v Praze, najdete domy ještě rozstřílené z války. Oni je ani přestavovat nechtějí. Je to pro ně memento toho, co se tehdy dělo,“ vysvětluje.
Cítíte se tam jako v Evropě na Riviéře
Čím dál je prý země od válečných konfliktů, tím víc se blíží naší západní civilizaci. „Bejrútu se říkalo Paříž východu. Kolikrát se tam cítíte jako v Evropě na Riviéře,“ připomíná Kynčl. „Je tam krásná promenáda, na které se romanticky procházejí stovky lidí.“
Je tedy země sousedící s Izraelem i Sýrií dnes bezpečná? „Můžete říkat, že situace je skvělá, a potom můžete mít smůlu, že se objevíte ve špatnou chvíli na špatném místě. Což se v dnešní době ale může stát i v Paříži nebo v Praze.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
