Nejen cvičení. I pozitivní motivace a chuť postavit se osudu je důležitá, tvrdí odbornice na rehabilitaci
Ne nadarmo se říká, že motorkáři jsou dárci orgánů. Za těžké úrazy ale často mohou i havárie nebo sporty. Někdo se z nich vzpamatuje, někdo ne. Záleží třeba i na rodině a na tom, jestli se člověk chce těžké životní situaci postavit.
Vážné úrazy mívají hlavně muži mezi 18 a 38 lety. „Týká se to hlavně úrazů automobilových, motorek a sportu. Málokdo ví, že je to nejčastější úmrtnost mužů v rozvinutých státech světa,“ zvedá varovně prst Olga Švestková, přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze.
Vnímavost i v nevědomí
S pacienty má význam pracovat, i když jsou v bezvědomí. „Takový člověk se má aktivizovat až 4 hodiny denně.“ A rodina je důležitou součástí týmu, který pacienta obklopuje. Má se pacienta dotýkat a mluvit na něj. I když nikdo netuší, co a jak vnímá.
Lékařka si třeba vzpomíná na případ člověka, který v zahraničí utrpěl úraz na lyžích. Měl zemřít, a tak pozvali rodinu. „Pak mi říkal, že vnímal přítomnost rodiny. A věděl, že musí přežít.“
Chuť a motivace
Jak to všechno dopadne, se tušit dá, ale předpovídat s určitostí nikdy. „Nejsem Sibyla. Někdy jsem překvapená pozitivně, ale někdy i negativně. Každý člověk má jiné schopnosti. Stavíme na nich a na pozitivní motivaci,“ zdůrazňuje. Důležitý je i drive člověka.
„Někteří mají sílu se tomu postavit.“ V průměru se ale dá říct, že polovina se jich vrací do života a třetina se může vrátit domů a je soběstačná. Třetina ale zůstává těžce postižena.
Setkání se šamanem
V Benghází pracovala Olga Švestková několik let a byla to velká zkušenost. „Poznamenalo mě to na celý život. Zjistila jsem, co je chudoba, a že lidi na celém světě jsou stejní.“ Setkala se tam i s místním šamanem.
„Měl obrovské znalosti, založené na zkušenosti. Jsem velice racionální, ale čím jsem starší, tím jsem přesvědčenější, že je něco mezi nebem a zemí,“ říká lékařka, jejíž srdeční záležitostí je už 30 let práce se seniory. „Zase je to v tom mozku, protože když je člověk aktivní fyzicky i duševně, tak se udržuje a život může být dobrý i ve vysokém věku.“
Mosty mezi neurony
Jaká byla její cesta k oboru? „Váhala jsem mezi tím, že budu stavět mosty, nebo budu lékařem.“ Přihlásila se na medicínu, i když moc šancí neměla. Oba její rodiče byli disidenti.
K rehabilitaci se dostala jako studentka. Pak, když byla založena katedra rehabilitace, přihlásila do konkursu. „A vyhrála jsem. Takže trošku složitá cesta, ale jsem ráda, že jsem se k tomu dostala.“
Co soudí o kurzech malování pravou hemisférou? Jak daleko je příprava zákona a ucelené rehabilitaci? Věří na zázraky? Více uslyšíte v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
