Nechala umřít psa. „Nenapadlo mě ale, že by s tím lidi mohli mít problém,“ říká Petra Soukupová

13. prosinec 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petra Soukupová

Na svět přišly nedávno hned dvě její knihy, jedna pro dospělé a druhá pro děti. Zajímavé na tom je, že v té dětské nechala umřít psa a že oba tituly psala tak, aby na sebe navazovaly.

„Nemůžu říct, že spolu tvoří jeden příběh, ale ty knihy spolu souvisí,“ říká spisovatelka Petra Soukupová. „Musela jsem to kombinovat, aby to sedlo i časově. Bylo to náročné napsat obě současně tak, aby to sedělo.“ První kniha, ta dětská, se jmenuje Kdo zabil Snížka?

Umře tam pes

„Umře tam pes. Nenapadlo mě, že by s tím lidi mohli mít problém. A mají. Přece každé domácí zvířátko jednou umře. Možná jsme národ pejskařů a neseme to hůř.“ Smrt psa ale není v knize klíčová. Je odrazovým můstkem k pátrání dětí po pachateli. „Není to žádná drasťárna,“ ujišťuje.

Petra Soukupová

Druhá, dospělácká kniha Nejlepší pro všechny se zabývá vztahem mezi desetiletým Viktorem a jeho matkou. O rodinných vztazích píše Petra Soukupová moc ráda. „Každý tomu rozumí, protože to má kolem sebe. Mezilidské vztahy mi připadají nejdůležitější a taky nejzábavnější.“

Nesnáším mluvené slovo

Z obou titulů vzniknou i audioknihy. „Nesnáším mluvené slovo! Nevím proč, ale nemám to vůbec ráda. Můj otec mě tím týral celé dětství. O audioknihách si se mnou nepopovídáte,“ konstatuje a na otázku, kdo je načte, odpovídá stručně: „Nevím. To jde opravdu úplně mimo mě.“

Stejně tak zpětně „neřeší“, jestli by něco napsala jinak. „Stejně to řešení nemá. To bych to musela přepsat. A když už je to jednou vydaný, tak s tím nemůžu nic dělat. Ale já se ke svým knihám nevracím. A když je někde vidím ležet, tak si řeknu: No, už je to starý.“

Petra Soukupová a Jiří Holoubek
autoři: eh , Jiří Holoubek
Spustit audio