Nebarevné vzpomínky Martina Vopěnky
60. léta minulého století inspirovala k zaznamenání vzpomínek spisovatele Martina Vopěnku, a to nejen pro to, že to byla doba jeho dětství, ale hlavně pro svůj jedinečný náboj.
Jak se mu podařilo zachytit „nebarevné vzpomínky“ na „zlatá šedesátá“ můžete posoudit z rozhovoru s moderátorkou Danielou Brůhovou v magazínu Je jaká je.
Ač je spisovatel, tak se překvapivě dobře orientuje ve vysoké matematice. Vystudoval totiž Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou. Přestože se v tomto oboru nikdy neangažoval, abstraktní termíny a složité matematické postupy mu nejsou zcela cizí: "Narodil jsem se v roce 1963 a nebarevnost je přesně to, co si z tohoto období vybavuji. Právě dospívání mě předurčilo ke studiu, které nebylo zatíženo kádrovým posudkem a také jsem byl pochopitelně veden mým otcem.“ Martin Vopěnka je totiž synem Petra Vopěnky, světově uznávaného matematika. Nebylo prý proto vůbec jednoduché, vymanit se z vlivu okolí, které M. Vopěnku směřovalo k vědě.
Fronty na potraviny a 60. léta, fronty na potraviny a nejen na ně. I to jsou vzpomínky M. Vopěnky, inspirující ho k napsání knihy s názvem Nebarevné vzpomínky. Máte ještě v paměti obydlené dvorky? Vnitrobloky, kde pobíhaly děti? V létě na plovárnu, v zimě na brusle. I taková prý dovedla být 60. léta. Bohužel, měla i své daleko stinnější stránky.
Více si poslechněte v přiloženém záznamu...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka