Narodil jsem se, abych pochyboval, říká Zdeněk Mahler

Vědět, poznávat a pochybovat, to je motto Zdeňka Mahlera. „Mám dojem, že jsem se narodil proto, abych pochyboval.“

Každý podle něj vstupuje do historie s iluzí. „To ale nikdy nevedlo k tomu, že by moje duše usedala do smutku. Čím míň má člověk iluzí, tím pronikavěji vidí,“ myslí si.

Mýty mají v jeho očích dvojakou tvář. „Do jisté míry člověka obluzují, ale na druhou stranu mu pomáhají překonávat strázně.“

Čtěte také

Co spojuje velikány
Celý život se věnuje propagaci velkých a slavných osobností. Je autorem knih o Masarykovi, Gustavu Mahlerovi nebo Mozartovi. Všichny tři prý spojuje talent, činorodost a ještě něco podstatného, „mravní velikost toho člověka“.

„Člověk může proměňovat svoje názory,“ uvažuje. „Churchill dokonce řekl, že kdo třikrát za život nezmění názor, je idiot. Co se ale neproměňuje, je lidská povaha a charakter.“

Co je hrdinství?
Jak moc se u nás změnil pojem hrdina? „My hrdinství chápeme jako čin ve zkratce času. Ale často bývá rozloženo na velkou časovou plochu. Pak se teprve ukáže.“

Vzpomíná si při té příležitosti na návštěvu Lidic. „Mžilo a my jsme přišli k pomníku lidických dětí. Jak na ně padala voda, tak to vypadalo, že pláčou.“ Silný zážitek ho přiměl se tématem Lidic zabývat. „V moderních dějinách dochází k rituální mstě, která se soustřeďuje na nevinné lidi.“

Co říká na hrdinství Julia Fučíka? Jak pro sebe objevil Emu Destinovou? Co si myslí o náhodě a osudu? Poslechněte si v archivu iRadia.