Na jezdecké stezce si užije kůň i jezdec – jsou tam místa pro pastvu i pro ubytování

„Je to naprosto úžasná práce, díky které jsem zjistila, jak málo znám svůj rodný kraj, a můžu ho teď poznávat. Narodila jsem se na Žďársku, takže tahle oblast patří mezi mé nejoblíbenější, ale objevila jsem např. krásu Třebíče, kterou jsem před tím v podstatě neznala,“ vypráví Romana Nejedlá.

Značené stezky musí splňovat několik parametrů, musí být bezpečné, dobře dostupné, měly by také nabídnout pro turisty atraktivní místa. Na Vysočině se můžeme po značených stezkách nejen projít, projet na kole, ale vyzkoušet si i zdatnost na běžeckých lyžích, a nebo se na nich dokonce projet na koni.

„Jezdecké trasy jsou v podstatě raritou, kromě jižních Čech je najdete už jen u nás na Vysočině. Je jich tu téměř osm set padesát kilometrů, jsou značené bílým čtverečkem, který má uprostřed barevné kolečko,“ říká Nejedlá.

Jezdecká trasa musí být dostatečně široká, aby se tam vešli turisté, cyklisti i koně.
„Chtěli jsme, aby stezky nevedly po silnicích, ale po loukách, polích, aby tam byla zastavení jak pro jezdce, tak pro koně. Takže na loukách, kam máte povoleno vjet, určitě majitelům nebude vadit, když si kůň ukousne kousek trávy. Navíc jsou tam místa, kde můžete koně ustájit, kde můžete přespat, a to jak pod širákem, tak v komfortním penzionu,“ vyjmenovává hlavní „plusy“ jezdeckých stezek Romana Nejedlá.