Muž, který sází stromy
Každý muž by prý měl během života zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. Dvaaosmdesátiletý Rudolf Zahrádka z Jezvé u České Lípy nejenže tyto úkoly splnil, ale v sázení stromů má napracováno na tisíc životů. A to vše ve volném čase, jen z lásky k přírodě. Jeho životním dílem je malá botanická zahrada, kterou přijíždějí navštěvovat spousty lidí zblízka i ze zahraničí. Má sice rozlohu jen asi jednoho hektaru, ale je téměř dokonalým obrazem pestrosti naší přírody. Nejstarším a nejmohutnějším stromem je tu dub starý 52 let, kterému Rudolf Zahrádka říká miláček. Zasadil ho, když se s manželkou do malé chalupy na kraji obce Jezvé nastěhoval.
"Když jsme sem přišli, bylo to tu strašně pusté, nikde ani stromeček. A protože můj dědeček byl zahradník a štěpař a já jsem strávil prakticky celé dětství v lese, rozhodl jsem se, že tu vysázíme malý les. Hned první týden jsme zaběhli do lesa, nadloubali jsme si z náletů smrčky a vysadili je. A tak to šlo pořád dál. Manželka jednou třeba viděla, jak někde stavěli silnici a náletové stromky brali buldozerem. Přinesla dvě malé lipky - a podívejte, jaké jsou z nich dnes velké stromy!" - ukatuje pan Zahrádka s hrdostí.
Jeho stromy ovšem nerostou jen na jeho zahradě. Snad tisíce si jich odvezli přátelé a známí do širokého okolí a mnohé se dostaly i do Německa a Švýcarska. Jak se to stalo, dozvíte se v rámci cyklu rozhlasových dokumentů Dobrá vůle.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
