Muž, který pomáhá zvířatům i lidem

31. květen 2008

Setkání s osmasedmdesátiletým Karlem Roudnickým, držitelem ceny Křesadlo za dobrovolnickou službu postiženému chlapci.

Osmasedmdesátiletý Karel Roudnický z Písku je pětinásobným dědečkem. Vnoučata už jsou ale velká, bydlí daleko a vlastně už ho moc nepotřebují. A tak si bývalý lesník někdy před osmi lety našel "vnuka" nového. Starý pán prodával tehdy před Vánoci na parkovišti vánoční stromečky. V jednom ze zaparkovaných aut vidí klučinu, který si ale ten svůj stromeček vybrat nejde. Malý David je těžce zdravotně postižený, pohybuje se jenom s pomocí vozíku. Pan Roudnický se ptá jeho otce, jestli by Davida nemohl občas vzít na procházku do lesa. Mohl. A tak se zrodilo přátelství. Po několik let se pan Roudnický s malým Davidem vídal několikrát týdně. Nejčastěji spolu chodili do lesa - poznávat stromy a kytky a také se nadýchat čerstvého vzduchu.

Zní to skoro jako laciný romantický příběh o setkání starého muže a malého postiženého kluka. Ale Davidova maminka věcně říká: "Pan Roudnický nám opravdu hrozně pomohl. Podnikal se synem i věci, které jsme my jako rodiče s ním dělat nemohli. Typická klukovina - objížděli spolu sídliště a zvonili na cizí partaje."

Před pár měsíci se rodina malého Davida z Písku odstěhovala do Prahy, kde dnes dvanáctiletý David začal docházet do školy v Jedličkově ústavu. Se svým starším kamarádem se tak vídá už jen o víkendech nebo o prázdninách, kdy spolu s rodiči přijíždí do města na Otavě. Karel Roudnický a David Pejhřimovský se spolu přátelí už více než osm let.

Pořad připravila Martina Toušková (Český rozhlas České Budějovice), dramaturgie Lenka Svobodová, režie Luboš Koníř.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.