Musím to zaklepat, mně se plní sny, ujišťuje nevidomá klavíristka a zpěvačka Ráchel Skleničková

20. únor 2021

Jako studentka konzervatoře se dostala na roční pobyt do Finska, protože si zamilovala finštinu. „Mě to tak chytlo! Moje máma mi přepsala učebnici finštiny,“ říká nadšeně.

Díky klavírním soutěžím a koncertům procestovala spoustu dalších zemí. Pár nesplněných snů jí ovšem zůstává. Například zaplavat si s delfíny.

Označení „nevidomá“ ve svém životopise odsunula

Tahle informace je podle ní dobrá jen z provozních důvodů. Ráchel totiž žije běžným životem, ani v dětství ji nikdo nešetřil. Jak tedy zrakové postižení ovlivňuje studium hudby? Ráchel připouští, že má možná lepší paměť než ostatní, pomáhá jí i absolutní sluch. Jednu nevýhodu to ovšem má: „Nemůžu třeba hrát z listu, když hraju na klavír,“ doplňuje.

Je pro ni slovo „slepá“ závadné? „Mně nepřijde závadné. Mně přijde jako krásně staré, české a neuráží mě,“ odpovídá Ráchel. „To bychom museli mít nevidomé střevo, nevidomou ulici a místo slepýše by byl nevidomýš,“ směje se.

Jaké záludnosti prožívá nevidomý učitel při on-line výuce? Co jí pomáhá rozeznat barvy oblečení? Jak si představuje hudbu?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.