Musím to zaklepat, mně se plní sny, ujišťuje nevidomá klavíristka a zpěvačka Ráchel Skleničková
Jako studentka konzervatoře se dostala na roční pobyt do Finska, protože si zamilovala finštinu. „Mě to tak chytlo! Moje máma mi přepsala učebnici finštiny,“ říká nadšeně.
Díky klavírním soutěžím a koncertům procestovala spoustu dalších zemí. Pár nesplněných snů jí ovšem zůstává. Například zaplavat si s delfíny.
Označení „nevidomá“ ve svém životopise odsunula
Tahle informace je podle ní dobrá jen z provozních důvodů. Ráchel totiž žije běžným životem, ani v dětství ji nikdo nešetřil. Jak tedy zrakové postižení ovlivňuje studium hudby? Ráchel připouští, že má možná lepší paměť než ostatní, pomáhá jí i absolutní sluch. Jednu nevýhodu to ovšem má: „Nemůžu třeba hrát z listu, když hraju na klavír,“ doplňuje.
Je pro ni slovo „slepá“ závadné? „Mně nepřijde závadné. Mně přijde jako krásně staré, české a neuráží mě,“ odpovídá Ráchel. „To bychom museli mít nevidomé střevo, nevidomou ulici a místo slepýše by byl nevidomýš,“ směje se.
Jaké záludnosti prožívá nevidomý učitel při on-line výuce? Co jí pomáhá rozeznat barvy oblečení? Jak si představuje hudbu?
Související
-
Dívka okovů zbavená. Neobyčejný příběh nevidomé a neslyšící Helen Kellerové
Mark Twain ji zařadil mezi největší osobnosti 19. století. Tykala si s prezidenty USA, napsala 12 knih. Neuvěřitelný příběh vůle a odhodlání v pátrání Stanislava Motla.
-
Když nevidomí ve vánici střílí! Takhle vypadá parabiatlon
Maxim Čambor vidí dobře. Možná proto před sebou jednoho dne uviděl příležitost pomáhat zrakově postiženým a motivovat je ke skvělým výkonům v běžeckém lyžování či p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
