Mozart je nemocnice pro hlasivky, říká světový tenorista Aleš Briscein
Jak se stalo, že člověk vystuduje hru na klarinet a dnes patří k nejobsazovanějším tenoristům na světě? Jak je těžké se dostat na vrchol svého oboru?
Odpovědi dobře zná Aleš Briscein. „Byla to životní náhoda. Kamarádka, které se můj hlas líbil, chtěla školeného zpěváka pro svůj projekt. Po hlasovém školení mi bylo doporučeno studium operního zpěvu.“ To ale byl trochu problém.
Pochází totiž z rodiny operního zpěváka a vždy si říkal, že všechno jen ne operní zpěv. „Já v tom prostředí vyrůstal a nikdy jsem nechtěl být jako táta.“
Došlo to tak daleko, že celé studium na Pražské konzervatoři před tátou zatajil. „Po několikaletém největším stupni utajení jsem rodiče pozval na absolventský koncert. A až tam se to táta dozvěděl a hodně se divil.“
Pohlazení nebo škrtidlo hlasivek
Aleš Briscein tvrdí, že jeho šálkem kávy je romantismus. Často je ale obsazován do těžších partů moderní hudby. „Po náročném představení se opravdu velmi rád a pokorně vracím k Mozartovi. Je to taková nemocnice pro hlasivky. U Mozarta totiž vždy zjistím, v jakém stavu mé hlasivky aktuálně jsou.“
Naopak spolehlivým škrtidlem na hlasivky je prý Ladislav Podhajský. „To je opravdová výzva pro každého tenora. Musím se pořádně rozezpívat a být v kondici.“
Ve svém dospívání prošel rockovou a populární hudbou. „O to víc mě pak opera zasáhla. Když se totiž člověk od malička pohybuje v hudebním prostředí, tak si vůbec neuvědomí, že není cesta zpátky.“
Jak to má na jevišti? Má strach před obecenstvem?
Lehké brnění před vystoupením prý musí být. Jinak to špatně dopadne. „Tréma tam musí být na 10 až 20 %. Za ty roky na jevišti si člověk vybuduje to, že se na svůj hlas může spolehnout. Samozřejmě ten ideál, kdy je zpěvák úplně fit moc není.“
Co to ale ideální kondice je? V zásadě jde prý o to, že se dobře vyspal, nebyl den před vystoupením na žádném flámu a je zdravý. To ale prý ve skutečnosti moc často není. „Vždy jsem obdivoval kolegy, kteří byli indisponováni, a diváci vůbec nic nepoznali.“
Jaké to je být na vrcholu? Fouká tam?
Je to prý nádherná atmosféra krásných produkcí, kde zpívají top hvězdy. Navíc nikdo nerozlišuje, jestli máte větší nebo menší jméno. „Taky ale každé zaváhání může znamenat, že o kontrakt, třeba po měsících zkoušek, přijdete.“
Zpěvák musí být na každou zkoušku připraven. „Je to opravdu dril a každodenní trénink. Nemůžu si dovolit vynechat víc, než den.“ Pokud má ale volno, pak samozřejmě relaxuje a nezpívá. „Beztrestně si to můžu dovolit ale maximálně jeden měsíc.“
Jak se dívá na moderní pojetí opery? Jaké role zpíval v Oper Graz, Budapešti nebo v Paříži? Poslechněte si v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.