Miloš Forman, jak jste ho nepoznali

Rozhlasový archiv ukládá nejstarší hlas Miloše Formana z roku 1965. Tehdy měl už ve své režijní filmografii dva celovečerní snímky: Černého Petra a Lásky jedné plavovlásky, které mu vynesly nominaci na Oscara. Vycházející hvězda české filmové režie byla pozvána do rozhlasového studia, aby natočila pořad „Sám doma s hudbou, kterou má rád“. Forman se v něm podělil například o své zážitky z amerického muzikálu Golden boy.

Hoří, má panenko – legendární snímek, který Forman natočil v roce 1967 jako svůj první barevný film. Proč právě tento o hasičském bálu a volbě královny krásy? Vysvětluje v rozhovoru pro Kulturní magazín ještě v průběhu natáčení. Česko-italskou koprodukci mimochodem financoval světově proslulý producent Carlo Ponti.

Člověk podle Formana potřebuje probudit ctižádost, jinak zůstane v šedém průměru. Tu svoji probudil v momentě, když potkal Alfreda Radoka. Nejen o spolupráci s tvůrcem Laterny Magiky, ale také o studiu na pražské Filmové a televizní fakultě vypráví medailon Miloš Forman čili Obrana slavného muže. Připravil ho filmový publicista Aleš Fuchs v rámci cyklu o filmařích československé nové vlny Postavy světového filmu (1967-1968).

Miloš Forman |foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0

Amerika ho miluje, propaganda zatracuje

Když Miloš Forman odešel v roce 1968 do Spojených států, byl zařazen na černou listinu emigrantů. Československý rozhlas přestal o jeho práci za „velkou louží“ informovat. V hlavní zpravodajské relaci Rozhlasové noviny a její kulturní rubrice není až do prosince 1989 žádná zmínka o jeho tvůrčí činnosti či mezinárodním věhlasu, který si postupně v Hollywoodu vydobyl. Rozhlasový posluchač se tak napříště neměl oficiálně dozvědět ani o udělení Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem, ani za snímek Amadeus. Výjimkou je dobově poplatný komentář s názvem Rok 1968 na Liberecku, kde je kritizována „agitační“ činnost Miloše Formana v Paříži proti okupaci Československa a jeho „napojení“ na dramatika Václava Havla a herce Jana Třísku.

Rozhlasový archiv obsahuje krom jiného i interview, které Miloš Forman dal krátce po sametové revoluci ještě na letišti po svém návratu do Prahy. Představuje v něm svůj nový snímek Valmont, který 15. prosince 1989 uvedl v kině Blaník. Redaktorce V. Tylmanové svěřil také dojmy z kandidatury Václava Havla na prezidenta Československé republiky.

Poslední snímek, který vybíráme, natočil v roce 2011 newyorský zpravodaj Vít Pohanka. Miloš Forman v něm vzpomíná na studentská léta, která strávil na gymnáziu v Poděbradech. Chodil do školy s Václavem Havlem, se kterým později plánoval adaptaci slavného Kafkova díla Zámek.

Čtěte také