Milena Steinmasslová: Doufám, že i když dobro nemůže zvítězit, tak mu zlo nenafláká zadek

„K herectví jsem se dostala náhodou, když do školy přišli filmaři a hledali děti do snímku Už zase skáču přes kaluže,“ vyprávěla ve studiu. „Tam jsem si poprvé přičichla ke kouzelnému světu filmu. A je to skutečně kouzelný svět.“

Ráda vzpomíná na natáčení seriálu Ranč U zelené sedmy o rodině, která se z paneláku přestěhuje na statek. Zdravý životní styl, kterým v seriálu žila jako maminka Kudrnová, je jí ale blízky jen do určité míry.

„Ve svém věku to doklepu i se svými majonézovými saláty. Na druhé straně se raději obracím k bylinkám než k doktorům. Jím taky hodně ovoce a zeleniny. Jdu přibližně tímto směrem, ale bez kozího mléka.“

O rétorice, formě a emocích

Kromě hraní pořádá kurzy rétoriky a je ráda, že na ně chodí různorodí lidé. „Je to pak pro všechny podnětnější. Oni kladou otázky a často si na ně sami odpovídají. Jde mi o to, aby se naučili poslouchat a nebyli manipulovatelní. Aby si pamatovali, že dobrý manipulátor se snaží vzbudit emoce, aby zakryl myšlenku.“

Herečku Milenu Steinmasslovou zpovídala Daniela Brůhová|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

K rétorice se dostala přes svoji lásku k češtině, se kterou prý neumíme příliš zacházet. „Když zdravíte bez zájmu, tak pozdrav zahodíte. Stane se z něj prázdná forma. A pak potřebujete spoustu času na to, abyste získali zpět zájem toho druhého. Naopak když někomu chcete dát najevo, že je vám ukradený, pozdravte ho nedbale.“

Milena Steinmasslová vnímá život v kruzích. Nejbližší kruh je pro ni rodina a přátelé. Dalším kruhem je česká společnost. „Tam už je více smutku. A ze světa, jak já ho vnímám, mám někdy strach," svěřuje se. Pak s úsměvěm dodává: „Ale žiju ráda a doufám, že i když dobro nemůže zvítězit, tak mu zlo tak nenafláká zadek.“

V jakých rolích můžeme vidět Milenu Steinmasslovou v divadle? Co soudí o ruské klasické litaratuře? Jaký má vztah k hudbě?