Milena Steinmasslová: Doufám, že i když dobro nemůže zvítězit, tak mu zlo nenafláká zadek
Jako malá nesnila, že se stane herečkou. Chtěla být lékařkou nebo učitelkou. Jak dnes svou životní dráhu hodnotí a jaký má pohled na svět?
„K herectví jsem se dostala náhodou, když do školy přišli filmaři a hledali děti do snímku Už zase skáču přes kaluže,“ vyprávěla ve studiu. „Tam jsem si poprvé přičichla ke kouzelnému světu filmu. A je to skutečně kouzelný svět.“
Ráda vzpomíná na natáčení seriálu Ranč U zelené sedmy o rodině, která se z paneláku přestěhuje na statek. Zdravý životní styl, kterým v seriálu žila jako maminka Kudrnová, je jí ale blízky jen do určité míry.
„Ve svém věku to doklepu i se svými majonézovými saláty. Na druhé straně se raději obracím k bylinkám než k doktorům. Jím taky hodně ovoce a zeleniny. Jdu přibližně tímto směrem, ale bez kozího mléka.“
O rétorice, formě a emocích
Kromě hraní pořádá kurzy rétoriky a je ráda, že na ně chodí různorodí lidé. „Je to pak pro všechny podnětnější. Oni kladou otázky a často si na ně sami odpovídají. Jde mi o to, aby se naučili poslouchat a nebyli manipulovatelní. Aby si pamatovali, že dobrý manipulátor se snaží vzbudit emoce, aby zakryl myšlenku.“
K rétorice se dostala přes svoji lásku k češtině, se kterou prý neumíme příliš zacházet. „Když zdravíte bez zájmu, tak pozdrav zahodíte. Stane se z něj prázdná forma. A pak potřebujete spoustu času na to, abyste získali zpět zájem toho druhého. Naopak když někomu chcete dát najevo, že je vám ukradený, pozdravte ho nedbale.“
Milena Steinmasslová vnímá život v kruzích. Nejbližší kruh je pro ni rodina a přátelé. Dalším kruhem je česká společnost. „Tam už je více smutku. A ze světa, jak já ho vnímám, mám někdy strach," svěřuje se. Pak s úsměvěm dodává: „Ale žiju ráda a doufám, že i když dobro nemůže zvítězit, tak mu zlo tak nenafláká zadek.“
V jakých rolích můžeme vidět Milenu Steinmasslovou v divadle? Co soudí o ruské klasické litaratuře? Jaký má vztah k hudbě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...