Meteor o Santových sobech, Měsíci a mluvících slonech

Největší kočovníci zvířecí říše

Santa Claus a jeho sobi|foto:Stock Exchange

Vědci sestavili žebříček nevíce se pohybujících živočichů. Ukázalo se, že sázka amerického Santa Clause na sobi nebyla náhodná. Tito býložravci dokáží překonávat obrovské vzdálenosti. Ti kanadští migrují na vzdušnou vzdálenost 1350 km. Hodně toho za potravou naběhají i pakoně, velbloudi a vlci. Naprostými rekordmany jsou ale ptáci. Břehouš rudý dokáže přeletět 15 000 km nonstop! Další vytrvalce zvířecí říše představil biolog prof. Jaroslav Petr.

První vědecká výprava po oceánech

Oceánská výzkumná loď Challenger v roce 1874 |foto:Český rozhlas

Tečou řeky jen po pevninách nebo i v mořích? Jakých hloubek dosahují dna oceánů? Jací živočiši žijí ve vzdálených mořích? Jak teplé jsou oceány?  A je po celé zeměkouli v mořích stejná voda? To byly jen některé otázky, které si lidstvo opakovaně kladlo. Jenže odpovědi nikdo neznal, dokud nezačala všechna moře světa brázdit první vědecká expedice. Jmenovala se Challenger a vyplula 21. prosince 1872. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pomáhá proti bolesti mazání sádlem?

Sádlo|foto:Stanislava Brádlová, Český rozhlas

„Namaž si to sádlem, to ti uleví" Je tato rada našich babiček opravdu užitečná nebo jde pouze o pověru? Zajímavý je pohled prof. Františka Vyskočila z Fyziologického ústavu Akademie věd. Podle současných výzkumů se ukazuje, že cholesterol obsažený v sádle může blokovat přenášení bolesti. Mazání třeba bolavého kolena má smysl. Ukázal to pokus na myších. Jak přesně sádlo účinkuje?

I sloni mluví

Slon (ilustrační foto) |foto: sasint, Pixabay, CC0 1.0

V jedné zoologické zahradě v Kazachstánu žil sloní samec jménem Batyr. Poprvé promluvil krátce před Novým rokem 1977 a vyvinul si slovní zásobu o více než dvaceti větách. Říkal například: „Batyr je hodný“, nebo „Dej Batyrovi napít“. Dále používal výrazy „ano“ a „ne“ a nadávky. Podle nálady měnil zvuk svého jména. Polohu jazyka si měnil chobotem. Nenapodoboval jen lidské zvuky, nýbrž i psí, myší a mechanické. Nejde o jediný případ mluvícího slona. O dalších případech vypráví kniha Řeč zvířat Evy Meierové, kterou vydalo nakladatelství Grada a v Meteoru si z ní čteme.

Přijdeme o Měsíc?

Planeta Země a Měsíc |foto: NASA

Dotazy posluchačky Meteoru zní: V jednom z dávných Meteorů některý z astronomů, řekl, že se Měsíc oddaluje od naší matičky Země o 4 cm za rok. Od té doby mi to vrtá hlavou. Je to strašně moc! Zabývá se někdo z vědců, jaký to má vliv z dlouhodobého hlediska na naši planetu? A jak to dopadne? Zamáváme někdy v budoucnosti Měsíci a "utrhne" se od planety Země? Na tyto otázky odpovídal Jiří Grygar a doplnil je dalšími souvislostmi.

Vznikla pohádka O zlaté rybce díky mimozemšťanům?

Představte si následující situaci: cizí civilizace přiletí k planetě Zemi. Zkoumá její obyvatele v době někdy před pár staletími. Nechce zasahovat do našeho vývoje. Nechce se nám ukázat přímo.  A tak sestrojí robota v podobě mluvící ryby a zkoumá reakce člověka, který takovou rybu objeví. No a dál zná příběh každé malé dítě. Velmi zdařilou sci-fi povídku Zlatý robot z roku 1984 si můžete poslechnout pod článkem. K poslechu je od 21. do 27. 12 2019.