Meteor o lepidlu ze jmelí, meteorech a rybím mase
Poslechněte si:
- 01:15 Budeme ze jmelí vyrábět lepidlo?
- 10:07 Start prvního letadla
- 16:14 Proč se rojí meteory?
- 28:21 Jak se kazí rybí maso?
Hovoří chemik Jan Havlík, astrofyzik Zdeněk Mikulášek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Budeme ze jmelí vyrábět lepidlo?
Existuje jeden poloparazit, kterého si domů před Vánoci každoročně dobrovolně nosíme. Jmenuje se jmelí. Naši předkové věřili, že nosí štěstí, zdraví a lásku. Pokud se vám ale někdy stalo, že jste omylem rozdrtili kuličku jmelí v ruce, určitě jste nehody litovali.
Lepkavé hmoty se člověk špatně zbavuje. Tuto vlastnost teď nově prokoumal jistý chemik a zjistil, že má jmelí velký potenciál stát se lepidlem. Pro jaké účely by se hodilo, to popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Start prvního letadla
Létat jako pták bylo jedním z odvěkých přání lidstva. „Člověk nikdy nebude létat!“ tvrdilo mnoho uznávaných učenců. Dokud roku 1783 nevzlétl první balón bratří Montgolfiérů. Zázrak, úspěch, pokrok! Jenže balóny byly hříčkou větru.
„Ne lehčí než vzduch, ale těžší, a s motorem musí být létací stroje!“ začali tvrdit inženýři. A pak se dostali ke slovu další bratři. Orville a Wilbur Wrightové. První start letadla jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč se rojí meteory?
Klikněte na obrázek!
Čas od času proletí po obloze jasné světlo, které během třeba dvou sekund zmizí. Úkazu se říká meteor a vyvolávají ho drobné částečky kosmického prachu a kamínků. Někdy nelétají náhodně, ale jako by vyletovaly z jediného botu.
Astronomové tento bod označují jako radiant a meteory z něj vyletující jako rojové. Pokud vylétají ze souhvězdí Persea, jde o Perseidy. Čím je ale způsobeno, že vylétají z jediného místa? Zajímavosti o meteorických rojích nám přiblížil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Jak se kazí rybí maso?
Všichni známe rybí zápach. Nepříjemný čichový vjem je pro ryby typický a jiné maso ho nemá. Odkud se bere? Navíc je známo, že se rybí maso kazí rychleji než třeba kuřecí, vepřové či hovězí.
Dr. Jan Havlík z VŠCHT v Meteoru ukázal, že je to do značné míry záležitost chemie. Maso ryb má své odlišnosti. Navíc se třeba mořská ryba celý život pohybuje v chladné vodě. Svou roli hraje i kyslík. Co se děje s rybím masem od vytažení z vody až po umístění do naší lednice?
Sonda do vlastního srdce
Touha vědců přijít jako první s vysvětlením, zjistit pravdu nebo vyzkoušet novou metodu, je tak obrovská, že jsou kvůli ní ochotni riskovat. Někdo peníze, jiný pověst a další své vlastní zdraví. To je i případ doktora Wernera Forssmanna.
Ten provedl lékařský experiment na sobě. Na svém vlastním srdci! Jde o tak pozoruhodný čin, že o něm vzniklo rozhlasové pásmo, které vysílal Meteor roku 1968 a my vám ho dnes z našeho archivu nabízíme.
Poslouchejte do 23. 12.
Čtěte také
Rozhlasové pásmo připravil Václav Pavel Borovička, účinkovali Josef Langmiler, Milan Mach, Dagmar Sedláčková a Drahomíra Fialková. Režie Věra Kovaříčková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
