Mendlovo náměstí
Rozhlasový dokument ke 130. výročí úmrtí Johanna Gregora Mendla.
Autorka dokumentu Alena Blažejovská žije od prosince 1963 na Mendlově náměstí v Brně. A bydlela tu dokonce už v prenatálním stádiu svého života, kdy její rodiče – hudebníci – byli prvními obyvateli ještě nedokončeného družstevního paneláku, který pomáhali vlastníma rukama stavět. Žila tu už před půl stoletím v břiše své matky – a zpětně si ji, těhotnou, představuje, jak v desátém patře liduprázdného činžáku, ve kterém ještě nefungoval výtah, vyhlíží z okna na Staré Brno a čeká, až se manžel-kontrabasista vrátí z večerního představení v Janáčkově opeře.
I Leoš Janáček kdysi žil na Mendlově náměstí. 13. července 1881 se oženil se Zdeňkou Schulzovou a mladí manželé bydleli zprvu v Měšťanské (nyní Křížové) ulici na Starém Brně. Po narození dcery Olgy 15. srpna 1882 už ale bydleli na Klášterním (nyní Mendlově) náměstí. Tady vznikala Janáčkova první opera Šárka i Počátek románu, kantáta Amarus a sbory inspirované básněmi Petra Bezruče. Zde se narodil i zemřel Janáčkův syn Vladimír (1888-1890), tady skladatel dokončoval svou Pastorkyni, když v roce 1903 umírala jeho dcera Olga.
Tehdy ještě náměstí vypadalo docela jinak než dnes. Právě ty paneláky je změnily. A dopravní uzel, díky němuž se tu s auty křižují tramvaje, autobusy i trolejbusy, vyjíždějící ze Starého Brna do všech vnitřních i periferních částí města. Ale zmizel Svratecký náhon i Císařský mlýn, starobrněnská radnice a původní zástavba náměstí, která byla odstraněna právě na začátku 60. let 20. století. Za své vzaly Městské lázně, kdysi modernizované podle projektu Bohuslava Fuchse, i rozlehlý park. Ani socha Johanna Gregora Mendela od Theodora Charlemonta už nestojí uprostřed náměstí jako kdysi.
Gregor Mendel Platz se náměstí jmenovalo od roku 1910. Johann Gregor Mendel, od roku 1868 opat starobrněnského augustiniánského kláštera, fyzik a přírodovědec, objevitel zákonů dědičnosti, přišel na Staré Brno v roce 1843. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze. V roce 1863, sto let před narozením autorky dokumentu, publikoval svůj první článek o meteorologických pozorováních, jimž se pak věnoval až do roku 1882. V roce 1870 jako první na světě vědecky popsal výskyt tornáda. Na základě svých přednášek z roku 1866 Pokusy s rostlinnými hybridy je dnes považován za Otce genetiky. V roce 1871 si na zahradě opatství postavil včelín a stal se vynikajícím odborníkem a chovatelem. Zemřel na Tři krále 1884.
Ale pátrání po historii náměstí nás zavede i do hlubokého dávnověku. Nejstarší známou stavbou v této lokalitě je rotunda s podkovovitou apsidou postavená pravděpodobně v 11. či na počátku 12. století. Nejstarší písemně doloženou církevní stavbou Brna je kostelík Panny Marie, o němž je první zpráva z roku 1210. Stavba zdejší Baziliky Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena bezprostředně po založení starobrněnského kláštera v roce 1323.
Na to všechno myslí autorka dokumentu, když se dnes dívá z okna. A co víc: dvacet roků bydlela jinde – ale před pár lety, po smrti obou rodičů, se sem vrátila a hledá k tomuto místu znovu vztah. Opět – jako v dětství – slyší znít chrámové zvony a cinkat tramvaje a cítí slad ze starobrněnského pivovaru. Jednoho dne se sebere a jde na místa svých dětských her, do zahrady starobrněnského kláštera, a poprvé ve svém životě vstoupí do Mendelova muzea. Hovoří s jeho ředitelem Ondřejem Dostálem a také s historičkou Milenou Flodrovou. Hledá zde nejen dobrou vůli v péči o Mendlův odkaz, ale i své kořeny.
Pořad v dramaturgii Lenky Svobodové a režii Radima Nejedlého vysíláme ke 130. výročí úmrtí Johanna Gregora Mendla, které připadá na 6. leden 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka