Měl nahánět strach nacistům. Zatím je ale noční můrou českých umělců. Pérák!
Jediný český superhrdina. Za Protektorátu ničil mosty, sabotoval výrobu. Aspoň si teda o tom šeptali gestapáci i pražští civilisté. Zatím ale Pérák vylámal zuby hlavně českým komiksovým a filmovým tvůrcům.
„Pérák opravdu byl,“ prohlašuje autor stejnojmenného románu Petr Stančík. Jde o zbeletrizovanou verzi scénáře k filmu, který nevznikl. Příznačně.
Příznačně proto, že je dnes jedno, jestli šlo v případě Péraka původně o městkou legendu, moderní pověst nebo skvělou britskou propagandu na zastrašení nacistů v Praze. „Je to jediný český superhrdina, kterého jsme kdy měli,“ připomíná Petr Stančík. Tedy látka jako zrozená pro komiks a film. S oběma je ale na štíru.
Kapitán Česko(slovensko)
V rozhovoru na Dvojce Stančík vznik postavy/legendy Péráka spojuje se vznikem postavy Supermana. Ten se přitom objevil na stránkách červnového vydání Action Comics už 18. dubna 1938. O Pérákovi se začalo šeptat až za Protektorátu, tj. od března 1939. Zajímavější klon Péráka je ale spíš Captain America, jehož příběhy byly od roku 1941 používány k propagandě (viz fotogalerie). Tohoto motivu využívá i film Captain America z roku 2011.
Pérák v komiksu
Postava Péráka se měla v českém komiksu objevit poprvé (taky příznačně) v roce 1968 v časopisu Mladý svět v příběhu Pérák a Sověstký svaz. Satirického komiksového potenciálu postavy chtěl pak naplno využít Ondřej Neff. V roce 1988 se objevil jeho komiks Pérák – Toho dne byla mlha, na který později navázalo pokračovaní Pérák kontra Globeman, dostupné na webu.
Rehabilitovat postavu jako tradičního superhrdinu srovnatelného např. s Captainem Americou se rozhodl až kreslíř Adolf Lachman. Podle scénáře dua Morten a Monge vzniklo několik monumentálních kreseb, Projekt Pérák ale nevyšel. Nakonec se torza ujal kreslíř Jan Bažant a jeho kratší příběh o Pérákovi vyšel v časopise KomiksFest! Revue 3.
Kreslíř Jan Bažant je i autorem vizuálu Péráka pro projekt HRDiNA.CZ Českého rozhlasu. Bažant také jako scénograf a autor plakátů spolupracoval na představení Pérák – Na jméně nezáleží, rozhodují činy!
Zatím asi naposledy byl Pérák v komiksu spatřen na obálce časopisu Aargh! v roce 2013. Tentokrát si s jeho podobou vyhrál kreslíř Michal Suchánek a umístil Péráka (opět příznačně) vedle Octobriany. Čechy vytvořené (údajně ruské) komiksové postavy, která nikdy neexistovala, ale kterou se podařilo prodat i do zahraničí.
Pérák ve filmu
Podobně jako komiksový Pérák má i ten filmový svého komického předchůdce. Je jím animovaný film z roku 1946 Pérák a SS (scénář Jiří Brdečka, režie Jiří Trnka). Po nezdařené superhrdinské rehabilitaci v komiksu se do rehabilitace ve filmu pustil právě Petr Stančík. Ale zatím filmového superhrdinu čekal asi stejný osud jako většinu českých hrdinů...
Podle Stančíkova scénáře z roku 2008 měl vzniknout film v zahraniční koprodukci. Stančík si dokonce zajistil práva na užívání jména Pérák. „Pořád doufám, že film vznikne. Tenkrát na to nebyly peníze. Třeba se teď najdou,“ doufá Stančík v rozhovoru na Dvojce. Vydal tak alespoň beletrizovanou podobu scénáře jako knihu. Četbu z ní vám teď do 4. května 2015 nabízíme na Dvojce.
Opět příznačně, jen jako zmínka, legenda, varovná komická scénka, se Pérák mihne aspoň filmem Marka Najbrta Protektor (2009) z období Heydrichiády. Až zadlouho, v roce 2013 se na sociálních sítích objeví ochutnávka k dosud nezrealizovanému filmu Pérák / The Springman, tentokrát ale autorského dua Jakub Košťál a Pavel Soukup.
O rok později se objeví další filmový trailer. Tentokrát jde o ukázku postupů k filmové verzi úspěšného divadelního představení Pérák – na jméně nezáleží, rozhodují činy! V popisu videa jeho autoři Vosto5 mluví o „celovečerním filmu, resp. seriálu Pérák“.
Jestli se Pérák někdy dočká filmového plátna, je ve hvězdách. Jedinou jistotou je, že „jediný skutečný český superhrdina“ zůstává tím, kým vždy byl. Mýtem. Všichni o něm mluví, nikdo ho ale ještě neviděl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.