Martu Kubišovou mrzí, že se čipování zvířat nedotáhlo do konce

11. srpen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marta Kubišová

Čtvrtečním hostem Dvojky ČRo (11. srpna) a Evy Kvasničkové po 11:05 hodině byla zpěvačka Marta Kubišová a ředitelka Nadace na ochranu zvířat Eva Marlene Hodek.

Vše pro Martu Kubišovou začalo v roce 1992 klapkou televizního pořadu „Chcete mě.“ První díl se měl odehrávat v útulku pražského Barrandova. Jenže ten byl týž den zavřen hygienikem. A tak se natáčelo až o několik měsíců později. Za dobu jeho vysílání došlo k velké proměně ve vnímání útulků širokou veřejností a právě tento pořad nemálo pomohl.

V České republice je 112 stanic ve kterých je zhruba 5800 zvířat. Útulky se rozdělují na obecní a soukromé. Záleží na umění majitelů, jak se domluví s okolními obcemi a zařídí kotce pro určitý počet zvířat. Dále se dělí na psí, kočičí a smíšené a poté ještě na jiné, do kterých se může zatoulat i kůň, což je například děčínský. „Po záplavách jsem se dostala do ostravského útulku a zeptala se pana doktora, zda si mohu zajít na WC. Po otevření jsem zjistila, že místnost obývá koza. Když jsem se ptala co tam dělá, pan doktor suše odvětil, že také připlavala,“ vzpomíná Marta Kubišová.

Marta Kubišová

Čipování zvířat neproběhlo úplně podle očekávání. Psi musí být čipováni, nebo tetováni podle vyhlášky jenom v Praze a při výjezdu do ciziny. Po vpravení čipu pod kůži psa ještě musí majitel nechat zvíře registrovat, což mnoho z nich neučinilo a tak se do útulků dostane zvíře i přesto, že přístroj pod kůží má. Problematiku ještě zhoršuje fakt, že se o zavedení technologie na našem trhu ucházely tři společnosti. Pokud by byly všechny využívány, musely by být útulky vybaveny čtecím zařízením pro každou značku. „Idea dobrá, ale provedení špatné,“ komentuje situaci Marta Kubišová.

Kastrace se dříve hradila a tak byla zaváděna u všech psů a koček, kteří stanicí prošli. Jakmile se zvíře dostalo do útulku, bylo ihned vykastrováno, majitel měl smůlu. Dnes je situace jiná, zákroky hradí samotné stanice, kterým leckdy chybí finance.

Marta Kubišová

Globální finanční krize dopadla jak na neziskový sektor, tak rozpočty rodin, které si leckdy už nemohou dovolit živit další krk navíc. „V útulku se už objevil pán se psem, šarpejem, výstavním kouskem, ověnčeným mnoha cenami. Tehdy jsem si uvědomila, jak moc finanční krize zasáhla společnost,“ vzpomíná Eva Marlene Hodek.

Situaci neprospívá ani návrh nového občanského zákoníku, který ustanovuje, že „živé zvíře není věc.“ V současnosti jsou města a obce povinna se postarat o každou věc, tedy i o opuštěná zvířata. V návrhu zákona není řečeno, kdo se o bezprizorní zvířata v budoucnu postará. Podle úpravy tak budou do vymezení pojmu nadále spadat jen zvířata hospodářská a zbytek bude řešen odděleně. „Nikde není výslovně řečeno, že se na psi a kočky vztahuje povinnost obce jim péči finančně hradit,“ říká Eva Marlene Hodek a dodává: „chceme docílit toho, aby vše zůstalo tak, jak je.

autor: Jan Profous
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.