Marek Orko Vácha: Celibát jsem odžíval v zásadě na remízu. Na hraně sebevraždy
Biolog, teolog, kněz a pedagog Marek Orko Vácha fascinuje dychtivostí po vědění i touhou nepromarnit v životě ani vteřinu. Nezdráhá se hovořit o slzách ani o bolesti.
„Celibát jsem odžíval v zásadě na remízu. Byly to těžké boje, které třeba někdy napíšu do nějaké knížky. Ty věci nebyly zadarmo a byly velmi, velmi bolestivé. To je na hraně sebevraždy,“ svěřuje se Marek Orko Vácha moderátorce Jitce Novotné.
„Teď když už jsem starej, ne že by to bylo slabší, ale už se s tím člověk naučí zápasit. A pak najednou pochopíte, že jako nemůžete mluvit o otci, dokud nemá děti, tak muže definuje žena. A ženu definuje muž. Muž bez ženy je invalida. Všechno dobré na mužích je to, že je to protipól ženy.“
Co ho naučila doba totality? A proč by se podle něj měli mladí křesťané věnovat bojovým uměním?
Odebírat podcast
Související
-
Marek Orko Vácha: Je nám ochota pomáhat a konat dobro daná biologicky?
Jak důležité jsou vzorce chování, které se předávají z generace na generaci? Jak pomoc přijímat a jak ji dávat?
-
Marek Orko Vácha: Boha nelze vědecky vysvětlit
Věda a víra jsou často stavěny jako dva názorové protipóly. Že ale jdou skloubit, dokazuje Marek Orko Vácha, který je jak teologem, tak vědcem.
-
Marek Orko Vácha: Pochybování se stalo módou. Jedinou jistotou této doby se stává nejistota
Co soudí biolog a kněz v jedné osobě o celibátu? A jak se u něj snáší věda s vírou?
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
