Máma mele maso, táta je v Africe. Dokument o hledání afrických kořenů a idealizaci vzdáleného rodiče
Petra a Natálie se narodily českým matkám a ghanským otcům. Otce ale poznaly buď až v dospělosti, nebo vůbec. Poslechněte si dokument o opětovaných shledáních i zklamání.
Objevený David
Čtyřicetiletá výtvarnice a designérka Natálie Perkof pochází z Havřic. Její matka Elena poznala syna chudých ghanských farmářů Davida v říjnu 1978 na kolejích v Brně, kde oba studovali. David začal za Elenou a její rodinou do Havřic jezdit a rodiče i sousedé ve vesnici si ho zamilovali.
Československo opustil v devátém měsíci jejího těhotenství. Podle ní nedostal povolení zůstat. „Nepřijel jsem proto, abych v Česku zůstal. Přijel jsem studovat. Svůj úkol jsem splnil, a tak jsem se musel vrátit domů,“ vysvětluje ale David, dnes univerzitní profesor v ghanském Cape Coast. „Musel jsem se prostě vrátit své zemi pomoci.“
Krátce po porodu Elena vážně onemocněla, bojovala o život. Řešení rodinné situace šlo stranou. S Davidem ale byla v kontaktu, než ho přerušila po hádce přes dopisy. Dcera se s otcem spojila v 16 letech díky internetu. Protože jí všichni o něm vyprávěli v superlativech, měla ho značně idealizovaného.
„On byl pro mě takový Bůh, jak mi ho popsala mamka s babičkou. Nic mi nedocházelo. Došlo mi to až v momentě, když přijel na moji svatbu. Uvědomila jsem si až tehdy, co všechno jsem ztratila, když jsem s ním nemohla být.“ Její vztah k němu se prý pak dost změnil. Oceňuje jeho vlastenectví, zodpovědnost k jeho zemi, na druhou stranu vnímá kriticky jeho postoj k rodině.
Ztracený Kofi
V průběhu natáčení o Natáliině rodině si na Facebooku pročítám rasistickou diskusi na adresu Afričanů. Narazím na Petru Asamou, která se vůči komentářům důrazně vymezuje. Její otec je z Ghany a vystudoval v Praze medicínu.
Ani on v Československu nezůstal a naposledy dceru viděl jako batole. Ona si ho nepamatuje vůbec. „S mámou jsem o něm nikdy nemluvila.“ Její matka s ním totiž z jí neznámého důvodu přerušila kontakt. Kusé informace měla jen od babičky, která o africkém otci mluvila v superlativech.
S matkou měla prý odjakživa špatné vztahy, a tak si v hlavě pěstovala představu o ideálním milujícím otci, který s ní nemohl být. Doufala, že si pro ni jednoho dne přijede a ona s ním bude žít v Africe. V dospívání ho vyhledala přes Mezinárodní červený kříž, začali si dopisovat. Z nadšení si dokonce změnila rodné příjmení na to jeho. Pak najednou dopisy přestaly chodit. A Petra netušila, co se stalo.
Začal jsem proto přímo v Ghaně vloni na podzim Petřina otce hledat. K mému překvapení mi to zabralo jen pár hodin. A mohl jsem tak začít rozplétat pro Petru neznámý příběh vztahu jejích rodičů. Podle Kofiho se pokazil v momentu, kdy matce navrhl interrupci. Věděl totiž, že se musí vrátit do Ghany. To žena odmítla a dítě donosila. Narušený vztah už se napravit nepodařilo.
Petru tyhle informace velmi překvapily a její obraz otce začal mít trhliny. Neodpovídaly tomu, co sama od příbuzných slyšela a co si vysnila. A byly i takové, které ji zdrtily. Kofi se totiž svěřil, že umírá na rakovinu prostaty. A protože vyčerpal všechny možnosti terapií, ptal se: „Co tedy zbývá?“ Po odmlce česky dodal: „Smrt.“
Související
-
Bílá nosí smrt. Dokument o stigmatizaci albínů v africké Ghaně
O lidech s albinismem koluje v Africe řada mýtů. Na některých místech dochází i k jejich rituálním vraždám. Unikátní drásavá reportáž získala Novinářskou cenu 2019.
-
Co údajně islamofóbní Čechy láká na dovolenou do muslimského Egypta? Dokument Orient: all inclusive
Do letovisek muslimského Egypta vyrazilo letos téměř 300 000 Čechů. Přitom je u nás debata o muslimech a islámu vedena téměř na hranici hysterie.
-
Výchova muslimek v Čechách
Žena v šátku u nás. Nadávky a vyhrožování. Ne vždycky, ale častěji a ostřeji. Jak se české muslimky vyrovnávají se snahou některých lidí vychovávat je tak, že sprostě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka