Lukáš Jelínek: Německé volby ukázaly, jaké důsledky může mít úspěch či neúspěch menších stran

25. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Andrej Babiš 17. listopadu | Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Lukáš Jelínek: Německé volby ukázaly, jaké důsledky může mít úspěch či neúspěch menších stran

Jedinou jistotou je vědomí nejistoty. Kdo už jiný by si měl tuto větu z Kunderova románu Nesmrtelnost opakovat než špičky malých stran. Přesto většina z nich odkazuje spíš k fousaté britské filmové komedii Myš, která řvala, v níž nejmenší stát světa, rozpínající se na šestnácti čtverečních mílích, vyhlásil válku Americe. Sebevědomí jim nechybí, zato voliči vesměs ano.

Výsledky německého klání o Spolkový sněm přitom ukázaly, jaké důsledky může mít oscilování kolem pětiprocentní hranice nutné pro zisk mandátu na uspořádání celé země.

Čtěte také

U západních sousedů v neděli těsně pohořela liberální FDP i konzervativně levicové Spojenectví Sahry Wagenknechtové. Místo předpokládaných osmi stran tak získalo poslance jen šest formací, což se odráží v přerozdělení křesel.

Budoucího kancléře Friedricha Merze z CDU musí mrzet zejména prohra liberálů, kteří by mohli naředit pravděpodobnou velkou koalici křesťanských a sociálních demokratů. Ani Zelení neudělali takový výsledek, jaký čekali, takže budou vyjednávání o příští vládě nejspíš jen přihlížet.

A co u nás?

Také v Česku to může být na podzim až do poslední chvíle napínavé. Koalici Spolu a hnutí STAN by se hodil úspěch Pirátů, jenže ti od odchodu z Fialovy vlády slábnou.

Čtěte také

Naopak opozičnímu hnutí ANO, které s náskokem vévodí volebním modelům, avšak na jednobarevný většinový kabinet sílu nemá, by se hodilo, kdyby se přes pětiprocentní laťku přehouplo několik menších stran, mezi kterými by pak hledalo partnery.

Velké naděje vkládá Andrej Babiš zejména do Motoristů, jenže těm už několik modelů přisoudilo porážku. To sice mohou zvrátit v kampani, přesto se ukazuje, že po jejich loňské pýše může přijít tvrdý pád.

Zády se namyšleně otočili i k někdejším spojencům ze Šlachtovy Přísahy, takže ve finále mohou zůstat s prázdnýma rukama jedni i druzí. Hodně bude záležet na obratnosti hnutí SPD, které se pokusí navázat na zisk německé krajně pravicové AfD a také maximum vytěžit z trestního stíhání Tomia Okamury.

Babiš a Konečná?

Vyhlíží se rovněž skóre hnutí Stačilo!, jehož lídryně Kateřina Konečná nezastírá inspiraci projektem Sahry Wagenknechtové. Zatím se zdá, že by se mu mohlo zadařit, ovšem asi ne tak, jako kdyby mu sekundovali sociální demokraté.

Čtěte také

Ve většině otázek by Babiš s Konečnou společnou řeč našel, ANO však odmítá úvahy o odchodu z NATO a Evropské unie. Pikantní je, že podle aktuálních propočtů agentury STEM by součet mandátů ANO a Stačilo! dělal pouze 99. K nadpoloviční většině by tedy dva chyběly.

Jedinou družinou mimo dnešní koalici, se kterou by Babiš mohl licitovat o většinovém tandemu, by tak byla SPD. Jenže to by byl pro ANO hodně tvrdý oříšek, vlastně až nejzazší, spíše nevítaná varianta.

Zapeklitou situaci by mohly vyřešit námluvy ANO s koalicí Spolu či Starosty, zvlášť když se vládní politici bijí v prsa, jak jim záleží, abychom se nevydali slovenskou či maďarskou cestou. Ovšem ochota ke spolupráci je dnes v obou táborech nulová.

Hned dvě nebezpečí

Ukazuje se tak, že i přes výraznou výhru by ANO mohlo mít se skládáním příštího kabinetu potíže. Vše se odvine od toho, kolik stran se do Sněmovny probojuje a kolika poslanci budou disponovat.

Lukáš Jelínek

Stojíme přitom před dvěma riziky. Prvním je, že opět propadne okolo milionu hlasů a tito voliči zůstanou bez přímého zastoupení, což nedělá parlamentní demokracii dobré jméno.

Druhé potom představuje dolní komora roztříštěná na řadu malých klubů v době, kdy na pozadí vzrušeného mezinárodního dění stoupne poptávka po co nejstabilnější vládě.

Aspoň jedinou jistotu máme: Že zdánlivě nudné a setrvačné volební modely v sobě ve skutečnosti skrývají spoustu otázek, záhad a rozbušek.

Autor je politický analytik