Loupež v poštovním vagónu. Jak z westernu. Až na to zpackání
Případ z února 1920 zůstává u nás ojedinělým. Přepadení jedoucího vlaku na trase Aš–Cheb připomíná Divoký západ. I mimo Československo ale zaujalo, jak neuvěřitelně to zpackali.
Vlak zastavuje na nádraží v Chebu. Cestující vystupují, jen dveře poštovního vagónu se neotevírají. Brzy je za nimi objeven zastřelený poštovní zřízenec Johann Schwabach. A ve vagónu chybí tři plné poštovní pytle…
Policie okamžitě po celé délce trati rozestavěla dvoučlenné hlídky, které měly kontrolovat všechny přístupové cesty i nádraží. Četníci také navázali spolupráci s útvarem vojenského letectva, což bylo v té době něco nebývalého. Četnictvo v Chebu v čele s vrchním strážmistrem Koudelou mohlo díky tomu rychle a účinně spolupracovat s kolegy z Aše, kterým velel vrchní strážmistr Jiří Günzel.
Krvavé peníze
U strážního domku četníci brzy objevili tři poštovní pytle, dvě obličejové masky, škrabošky z černé látky, prázdnou lahev od žitné kořalky a především vražednou zbraň – starou rakouskou armádní pistoli ráže 8 mm. Kousek dál u trati našli ve sněhu také stopy krve. V pytlích vyhozených z vlaku byly ovšem jen dopisy. Pytel s penězi zůstal ve vlaku – pod tělem zastřeleného pošťáka. Bylo v něm skoro půl milionu.
Četníkům se přihlásil svědek, který na nádraží ve Františkových Lázních viděl ještě za jízdy z vlaku vyskakovat nějakého muže, který běžel k nádražnímu skladišti. I tam byly později nalezeny prázdné lahve od kořalky. Vyšetřování nasvědčovalo tomu, že se pachatelé na loupež dobře připravili a jednali dost otrle a bezohledně, jako by už měli s násilím a zabíjením zkušenosti.
Podezřelá oběť
Druhý den se na nádraží v Aši do služby dostavil zraněný železniční zřízenec Emil Waldheim. Muž zaměstnaný u dráhy jako popisovač vagónů vysvětloval, že ho nad ránem u obce Podhradí u Aše přepadli a zbili tak, že není schopný práce.
Jeden z četníků v něm ovšem poznal muže, kterého coby člen hlídky předešlé noci zastavil a kontroloval na úplně opačné straně města, než Waldheim původně uváděl. Smyčka nepřímých důkazů se kolem podezřelého začala stahovat. Četníci brzy přišli na stopu i jeho kamarádovi z války Albanu Bergmannovi. Hned vytušili, že právě on bude druhým z dvojice lupičů. Bergmannovi se ovšem mezitím podařilo beze stopy zmizet.
Na každého jednou dojde
Obviněný Waldheim se vykrucoval, ale pod tíhou výslechu se nakonec přiznal. Loupež provedli s Bergmannem společně a vyskočili za jízdy z vlaku, každý zvlášť. Přitom se ovšem Waldheim ošklivě potloukl. Když se probral z bezvědomí, zjistil, že namísto peněz jsou jeho kořistí jen bezcenné dopisy. A po Bergmannovi se slehla zem.
Emil Waldheim byl odsouzen k trestu smrti provazem, který mu byl po odvolání zmírněn na doživotní vězení. Druhého lupiče zadržela policie až po dvou letech v Mnichově. I on byl nejprve odsouzen k trestu smrti oběšením, který soud následně zmírnil na doživotí.
Účinkují: Kryštof Bartoš, Jan Battěk, Jiří Knot, Jaroslav Kodeš, Jaroslav Vlach, Michal Zelenka, Viktor Dvořák, Tomáš Töpfer
Komentuje: Emil Hruška
Scénář: Emil Hruška
Režie: Jaroslav Kodeš
Hudební spolupráce: Petr Šplíchal
Autorka projektu: Bronislava Janečková
Premiéra: 16. 1. 2019
Související
-
Loupež v Poštovním muzeu aneb Kdo ukradl modrého Merkura?
V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.
-
Záhada zavřeného vagonu. Skutečný kriminální případ „rady Vacátka“ z roku 1919
Situace na československé železnici po první světové válce byla dramatická. Skupiny zlodějů s revolvery plenily v noci celé soupravy. Byli velmi vynalézaví a kradli...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
