Letos růže nejvíce trpí černou skvrnitostí

5. srpen 2013

Choroby a škůdci růží, takové bylo téma pro páteční poradnu na Dvojce. Více se dozvíte v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Poradna pro zahrádkáře. Dnes je tu jenom Ludmila Dušková, Jan Kopřiva je na dovolené. Tak dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Spolupracovnice časopisu Receptář, to musíme k tomu všemu samozřejmě dodat. A naším tématem jsou růže. Proč zrovna růže v tomto období, Lído, proč jste je vybrala?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já jsem si vybrala růže z toho důvodu, že k nám do poradny opravdu se nosí nejrůznější části růží, ať už jsou to listy, květy, kořeny napadené nejrůznějšími chorobami a škůdci, a protože letošní rok je opravdu bohatý nejen na škůdce, ale i na ty houbové choroby, tak jsem si myslela, že určitě neude na škodu se o tom zmínit, protože růže patří do každé zahrádky, kdekdo je má ať už jsou to růže pnoucí nebo ať jsou to růže keřové nebo nějaké půdokryvné, tak všechny jsou náchylné k některým houbovým chorobám a hlavně tedy je ničí škůdci. A teď, co s tím a jak vlastně zasáhnout proti těmto nepříjemným věcem, protože růže, jak známo je královna květin a pokud si chceme růže pravidelně střihat třeba do vázy a zjistíme, že najednou listy jsou stočené do ruliček nebo květy obalené nánosem mšic a nebo dokonce že na nich je bílý povlak padlí, no tak je to určitě nepříjemné. Takže já bych se teď zmínila o těch nejčastějších a nejzávažnějších chorobách a co proti tomu dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Všechno probereme, ale ještě do toho vsuneme jednu takovou zajímavou kuriozitu, kterou vám přinesla naše kolegyně Vladana Žohová, která si koupila rajče, rajče rozkrojila a našla tam neuvěřitelnou věc v tom rajčeti, tak vám to přinesla ukázat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, našla tma neuvěřitelnou věc, když rajče rozkrojila, tak tam byly klíčivá semena a prakticky vytvořily už malou rostlinku s děložními listy, ale ne, že by vyklíčilo pouze jedno semínko, ale je jich tady celá řada. Já jsem sama nikdy něco podobného neviděla, i když mi nosí lidi na ukázku všechno možné, ale tohle, s tím jsem se opravdu ještě nesetkala, že by došlo k tomu, že přímo v tom plodu rajčete dojde k vyklíčení semínek. Už jsem viděla samozřejmě vyklíčená zrna obilí v klasech, viděla jsem rašící brambory, nové brambory pod zemí, pokud se vytvoří podmínky, ale aby vyklíčila semínka v rajčeti, to jsem ještě neviděla. A je tedy zajímavostí, že je jich tolik a navíc ty rostlinky vypadají velmi vitálně a dokonce bych řekla, že jsou docela i silné, a tak jsem se rozhodla, nebo vůbec s tou vaší kolegyní jsme se rozhodly, že si každá vezmeme půlku toho rajčete a zkusíme ty rostlinky vysadit a budeme pravidelně sledovat, co se s nimi děje a jestli vůbec budou životaschopné a jestli budou schopné růst dál.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my o tom budeme informovat i naše posluchače. Pojďme teď k růžím, ke královně květin, jsou opravdu nádherné, když se jim daří, ale jsou trošku choulostivé, ony jsou docela chytlavé právě na nejrůznější škůdce.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No právě, že ty houbové choroby a ti škůdci se rok od roku prakticky množí a vyskytují natolik, že každoročně se problémy vyskytují a letos si myslím, že takovou nejzávažnější asi chorobou, když tedy zůstanu u těch chorob, je černá skvrnitost. To je vlastně takový, takové černé skvrny se vytvářejí na listech, které posléze splývají, ty listy se začínají jakoby stáčet, zasychat a předčasně opadávají, což je opravdu škoda, protože taková rostlina špatně pak vyzrává ve dřevě a prakticky i špatně přezimuje. Další houbovou chorobou je rez na růžích. To se zase projevuje, pokud obrátíme ten lístek, tak zjistíme, že na rubové straně se vytvářejí kupičky takových oranžových výtrusů a někdy se opravdu stane, že je ten list přímo posetý, že je jich tam hodně a zase vede to všechno k tomu, že ten list ztrácí barvu, stává se takový světle zelený, ta rostlina zase neprospívá příliš dobře, živoří a zase se to projevuje potom třeba i na vymrznutí těch růží. No a poslední takovou asi nejzávažnější chorobou, kterou bych zmínila, je padlí. To je vlastně houbové onemocnění, které se projevuje vytvářením bílých moučnatých povlaků nejen na poupatech, ale současně i na stoncích a i na mladých listech rostlin, a zase díky tomuto dochází k naprostému znehodnocení těch růží tak, že nemůžeme si je dát ani do vázy, protože se stává, že ta poupata ani pořádně nevykvetou a už jsou prakticky poznamenaná touhle tou chorobou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a kam patří mšice?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Mšice patří mezi škůdce a letos bych řekla, že to teplé počasí, které už trvá opravdu hodně dlouho, jim nesmírně svědčí, protože většinou, když je deštivo, tak to mšice příliš rády nemají, ale letos jak je vedro, tak ty květy a poupata jsou opravdu obalené mšicemi. Jsou to takové zelené mšice, které tam vysávají prakticky ta pletiva a zase ty poupata a ty růže jsou nesmírně znehodnocené, protože se navíc ještě vytváří díky tomu sání medovice, to je takový lepkavý povrch na povrchu listů a ten zase láká mravence, takže ti mravenci se tam vyskytují prakticky v symbióze s těmi mšicemi, protože oni si pochutnávají právě na té medovici. Kolikrát jsem se setkala i s tím, že přijdou lidi, že mají na růžích mravence a že si myslí, že mravenci jim škodí, ale ono to je obráceně, ti mravenci tam jdou proto, protože jsou tam právě tyto mšice a vytvářejí tu medovici. Co se týká dalších škůdců, tak si myslím, že asi tak nejzávažnější a nejvíce nápadná je pilatěnka drobná, to je škůdce, který způsobuje svinutí listů do takových ruliček a zase růže je naprosto nepřijatelná pro nějaké umístění do vázy, protože většinou se snažíme ty listy ostříhat a potom získáváme pouze stonek a na vrchu je jakýs takýs květ. Takže ta pilatěnka drobná dokáže zase zdecimovat listy a bohužel velmi brzy, to znamená už někdy na rozhraní května června se tenhle ten škůdce vyskytuje. Takže ve velmi časném období vývoje růží dokáže ty růže takto prakticky znehodnotit. No, pak ještě jsem se setkala letos s obrovským výskytem pidikřístka růžového, to je vlastně takový miniaturní křísek, který dělá nebo způsobuje požerky na horní straně listů a ty listy ztrácejí zelenou barvu a vytvářejí takový bílý nebo takový bělavý povrch a zase, když se podíváme, tak tam příliš toho moc nevidíme, co se týká toho škůdce, protože ten křísek skáče a jakmile se dotkneme listu, tak on okamžitě z těch listů zmizí a zůstává jenom to poškození. No, co se týká dalších škůdců, tak určitě zase svilušky, protože ty svilušky se vyskytují úplně všude a jsou často tedy i na růžích, a tady se jedná zase o škůdce, který způsobuje škody svým sáním, vyskytuje se hlavně na spodní straně listu a poznáme ho podle tvorby takových miniaturních pavučinek, protože ty svilušky jsou velmi malé a kdo třeba hůř vidí, tak vůbec není schopen rozeznat toho škůdce právě když si ten list obrátí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě mám takovou jednu zajímavost, já nemám růže, ale mám na jednom místě plané růže, ty kvetou jenom něco, že z toho není nic vlastně v podstatě, ale něco se mi vlastně vysemenilo stranou, dala jsem to do květináče a na tom kmínku se udělal takový jakoby světle zelený, jakoby to někdo uháčkoval, takovýho něco, co se nedá ani vlastně z toho sundat z toho stonku, to je taky škůdce?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to bych to musela vidět, protože těžko se něco takového takovýmto způsobem diagnostikuje, když to nevidím.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to zvláštní, takový zvláštní jev.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych si to potřebovala prohlédnout pod nějakým zvětšovacím sklem. Ale může to být samozřejmě způsobeno jak škůdcem, tak i fyziologická záležitost to může být a nebo to může být nějaké houbové onemocnění.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s tím? Protože vůbec růže jsou choulostivé na všechny ty možné škůdce, to znamená, jestli třeba nějakým vhodnějším stanovištěm, vhodnější péčí, preventivní péčí můžeme vlastně ty růže zachránit než dojde k tomu, co třeba už teď v současné době je plně rozvinuté?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě, že to stanoviště dělá hodně, protože růže je náročná na dostatek živin v půdě, na kvalitní zem. Pokud růži zasadíme někam, kde ty podmínky ji nevyhovují, kde je třeba nějaká kamenitější zem nebo podloží, tak to už je všechno na závadu, protože taková růže se vlastně musí vypořádávat nejen s těmi podmínkami toho prostředí, ale současně je náchylnější i ty škůdce a choroby si ji najdou mnohem rychleji než když je to nějaká růže, které se velmi dobře daří a která je pravidelně přihnojovaná. Tady s tím už asi souvisí právě, jak už jsem tady říkala, ty takové dejme tomu metody, které možná trošičku jsou schopné nám pomoct, a to je třeba sesazování růží s některými bylinkami, ať už je to třeba levandule nebo velmi dobře prospívá i bazalka. Může se tam dát i kerblík, ten taky dělá opravdu divy, nebo dokonce šalvěj, meduňka, to jsou všechno bylinky, které odpuzují některé druhy hmyzu a právě z toho důvodu se těm růžím daleko lépe daří. Ale asi takové největší divy způsobuje levandule a taky to vypadá velmi krásně, když se sesadí růže s levandulí, protože levandule prakticky celé léto kvete, nádherně voní s těmi růžemi se vzájemně doplňují a navíc to vypadá velmi hezky a i právě ta levandule má schopnost odpuzovat mšice.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně pokud to tak nemáme a nesesazujeme bylinky a růže dohromady, tak asi potom volíme chemický postřik proti škůdcům, má to smysl v tomto období?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě, že mám musíme dokonce, protože pokud chceme, aby ty růže dobře přezimovaly a aby se příliš nevyčerpávaly právě těmi chorobami a těmi škůdci, tak musíme nasadit postřik. Co se týká houbových chorob, tak tady bych doporučovala vždycky na to myslet a provádět ty postřiky třeba i preventivně, to znamená v době, kdy ještě se tam vůbec nic nevyskytuje. Jsou dneska i postřiky, které jsou kombinované a působí na všechny tři nejzávažnější choroby současně. Takže nemusíme vybírat žádné tři postřiky, ale stačí úplně jenom jeden. Pakliže už se to stane a ty, ta závada se tam vyskytne, tak samozřejmě stříkat okamžitě a opakovaně. Vždycky doporučuju, aby se přidal do postřiku alespoň část nějakého saponátu, pár kapiček stačí, protože to funguje jako smáčedlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na nádobí?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Třeba jar na nádobí, funguje to jako smáčedlo a lépe to ulpívá na listech. Takže navíc a růže má takové vlastně silné kožovité listy a velmi špatně se ten postřik třeba na nich drží, takže pomůžeme si právě i díky tomuto smáčedlu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, spolupracovnice časopise Receptář dnes radí jak s růžemi a máme první otázku od vás, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, paní redaktorko, dobrý den, paní Dušková, tady je František Xaverský z Brandýsa.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
osoba
--------------------
Já mám otázku, známí mají mezi chodníkem, takže se nedá pohřížit růži, která je vysoká minimálně metr a půl, ten keř, když se rozroste, tak je tak v průměru nejméně metr a půl a má stovky drobných růžových kvítků. Já bych prosil radu, jak to, jak si to namnožit? Moje známá, já nevím, mně je 70 let, kdysi dávno někdy před 50 lety, ta to dělala tak, že vzala zelený šípek, zasadila ho, dala na něj skleničku a vlastně všechno ji vyrostlo. Já jsem tyhle ty růže zkoušel několikrát, ale bohužel nikdy se mi to nepovedlo. Na hřížení tam není místo kolem tý růže.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, pokud byste se pokusil o hřížení, tak to zkuste do květináče, postavit si to.
osoba
--------------------
A děkuju, jedna věc.A nějakým zeleným nebo dřevěným řízkem?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, můžete právě teď v létě je to ideální, můžete si nařezat řízky o délce dejme tomu asi 10 centimetrů, zaříznout šikmo, zapíchat do písku nejlépe, přikrýt nějakým igelitem nebo mikrotenem a nechat zakořenit.
osoba
--------------------
Já jsem tyhle ty růže sháněl takto jako po těch různých zahradnických společnostech a potom a nikde jsem nic podobného neviděl.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Zkuste to, zkuste to tímto způsobem.
osoba
--------------------
Takže já udělám to, co mi radíte.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
A je to taková růže, já nevím, asi taková hodně stará, ale jak jste mluvila o těch nemocech, tak ta růže netrpí ničím, jo.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Právě, že těmi chorobami hlavně trpí ty přešlechtěné růže, ty nové kultivary a kdežto ty planější staré druhy samozřejmě jsou daleko odolnější. Taky vidíte, že přetrvávají spoustu let, někdy opravdu, viděla jsem dokonce růži sto let starou a vypadala docela hezky.
osoba
--------------------
Tahle ta růže taky, ta bude minimálně 20 let, jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme moc, my musíme dát prostor dalšímu posluchači. Moc děkujeme, zdravíme, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Václav z Brna. Mám takový dotaz, manželka pěstuje růže a vykusuje ji poupata takový nějaký černý pruhovaný brouk, jsou jich tam desítky tečkovaný, pruhovaný, nevím co to je za potvoru.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to jsou brouci, které jsou příbuzní zlatohlávkům. Já vím moc dobře, co myslíte, protože jsem se s nimi taky setkala. Ten brouk vyhlodává nebo vykusuje středy těch květů.
osoba
--------------------
Ano, přesně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A pokud byste ho chtěli likvidovat, tak samozřejmě musíte si na to koupit některý z účinných insekticidů, jinak to určitě nepůjde, ale jinak zas závažnější škody ten brouk nedělá, maximálně při nějakém extrémním přemnožení. Takže zase s rozvahou všechno dělat, protože si myslím, že nějaký razantní zásah zas aby se zlikvidovalo úplně všechno, bych asi nedoporučovala. Spíš zkuste spíše mechanicky setřást je někam, vyhodit.
osoba
--------------------
No, to se snažíme, to děláme.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak.
osoba
--------------------
Dobře, děkuju, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky děkujeme. Ano, dobrý den. Tak za chviličku další otázka, ano. Takže vy už jste to zmiňovala, že ty přešlechtěné odrůdy jsou právě náchylnější, a už máme otázku. Takže otázka moje za chviličku, posluchač má přednost. Dobrý den. Haló, haló!
osoba
--------------------
Dobrý den. Hrstková, já mám prosbu, posledně jste mluvila o opilování ve skleníku cuket a já tam mám melouny, ale kvetou nádherně, ale plody žádné, co s tím mám udělat, prosím vás?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, melouny bych nikdy nedoporučovala právě dávat do skleníku, protože tady tento problém nastává. Já sama, když jsem začínala kdysi s pěstováním melounů, tak jsem se této chyby taky dopustila a pak jsem se divila, že vůbec nic nesklízím na rozdíl od toho, když jsem si je zasadila ven. Takže zkuste buď pomocí nějakého štětečku nebo cokoliv přenést ten pyl, aby se, aby vzniklo to opylení a abyste tam nějaký plod našla, no, anebo otevřít všechny dveře a okna, aby tam mohl hmyz a aby došlo k opylení, protože třást těmi rostlinami, které se plazí po zemi, tak to nepřipadá v úvahu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, takže další otázka od posluchačů, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Fülzacková.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, můžete se ptát.
osoba
--------------------
Já jsem se chtěla zeptat, netýká se to růží, ale vzhledem k tomu, že jste mluvili o levanduli, u který teďka sedím, mám ji odkvetlou a chci ji ostříhat, tak jsem se chtěla zeptat, jestli musím nějak ostříhávat jednotlivý ty kvítka, anebo jestli se to dá nějak přeříznout?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dá se to samozřejmě úplně jednoduše seříznout, jednotlivé ty sazenice si seřízněte, takové to poslední seříznutí se dělá na konci srpna, ale můžete si samozřejmě ho udělat i teď. Možná, že je škoda, že jste na to nešla dřív, kdy ještě ty rostliny byly v plném květu, protože je vynikající, když si můžete nasušit květy i listy, ale nic není samozřejmě ztracené, protože ještě je docela čas na to, že ta rostlina pár květů vytvoří a navíc si můžete nasušit alespoň listy a pak si je dávat do takových nejrůznějších polštářků nebo pytlíků a ono to krásně provoní prádlo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a já se vrátím, a to je poslední otázka, ještě k výběru růží, protože jste mluvila o tom, že ty přešlechtěné jsou velmi choulostivé, že ty staré jsou úplně nejlepší v tomto případě. Tak poslední rada možná na závěr k výběru růží.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, pokud se rozhodneme, tak samozřejmě každý kouká na to, aby květ byl co největší, aby byl nádherný, měl netradiční barvu, ale spíš, samozřejmě to je všechno v pořádku, protože žádné staré odrůdy hlavně už neseženeme, protože získáváme teď v těchto letech nebo v tuto dobu už jenom kultivary novějšího typu, ale pokud se rozhodneme tedy pro růže, tak vždycky vybírat sazenice, které jsou zdravé, které jsou vitální. Navíc v současné době se pěstují hlavně nebo prodávají růže kontejnerované, tak tady je určitá výhoda, že si nekupujeme nic zaschlého, jako tomu bylo třeba v minulosti. Ale vždycky bych doporučila vysazovat růže až na podzim, protože to je pro ně nejideálnější období, kdy se nejlépe chytá. Můžeme klidně to provádět až do období než zamrzne zem, takže klidně říjen, listopad, to všechno je období vhodné pro růže. Pokud ale ještě bych připomněla, třeba si necháváme sazenice posílat nějakou zásilkovou službou, a ty přijdou prostokořenné a třeba se nám ani nezdají a zjistíme, že jsou nějakým způsobem zaschlé, tak určitě bych doporučila klidně i na dva dny namočit celou tu rostlinu do vody, to znamená kořeny i všechny ty výhony a nechat pěkně natáhnout vodou a pak teprve provést zasazení. A co se týká sázení, tak nikdy bych nedoporučila, aby se ty kořeny ohýbaly v zemi, protože většinou právě na těch místech ohybu začíná rašit podnož a pak se divíme, že kolem těch růží vyrostly plané výhony, a to někdy může být způsobeno tím nevhodným zasazením.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Další otázky, prosím, už posílejte na náš rozhlasový chat 2.rozhlas.cz, tam bude Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Receptář a za 14 dnů opět s Janem Kopřivou?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, jenom sama.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě má dovolenou, ten se má. tak se mějte krásně a děkuji za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.