Krupař: Ukrajinští vojáci jsou utahaní. Čekali by větší podporu, ale vidí, že společnost si zvykla
Fotograf Stanislav Krupař se vrátil z šestitýdenní cesty východní Ukrajinou. Sám nečekal, jak silně se válka od jeho poslední cesty proměnila. „Když jsem si teď povídal s muži, kteří bojují, tak za posledního půl roku jsou změny velmi markantní. Spočívají v tom, že vlastně jakýkoliv pohyb kolem fronty je skoro nemožný. Ač mi tvrdí poslední tři roky, že je to válka dronů, tak za posledního půl roku těch dronů přibylo mnohonásobně,“ říká reportér pro Český rozhlas Plus.
Stanislav Krupař, fotograf, který dlouhodobě dokumentuje dění na Ukrajině
Krupař se tentokrát pohyboval na Donbase kolem měst, jako jsou Pokrovsk, Dobropillja, Slavjansk, Kramatorsk a Lyman. Na cestu se vydal kvůli zakázce pro německý časopis Der Spiegel a v průběhu pořídil i reportáž pro časopis Stern.
Čtěte také
„Byl jsem s minometčíky a se snajpry, s tou partičkou, s kterou se znám už léta,“ popisuje v pořadu Interview Plus.
Jeho metodou je vracet se opakovaně na stejná místa. „Snažím se udržovat blízké vztahy s lidmi a pak se k nim vracet a pozorovat v průběhu času, co a jak se mění,“ přibližuje.
Může proto tvrdit, že dnes už se náročné se vůbec na frontu dostat. Už nedochází k přestřelkám, těžké je i dopravit se do bojových pozic.
„Úkol mužů spočívá v tom, že sedí v nějaké blendáži, v nějakém bunkru a drží tu pozici tak, že se koukají v noci do nočního vidění střílnou a svrchu je kontrolují ukrajinské drony. Zároveň jsou tam i ruské drony. A ti muži nemůžou z toho bunkru vůbec vylézt a jsou tam zavření někdy týden, někdy třeba i šedesát dní.“
Drony na optickém vlákně
Ohromným problémem podle fotografa je, že přibylo dronů na optickém vlákně.
„Takový dron není ovládaný na dálku rádiem, a tím pádem se nedá rušit, ale táhne za sebou tenký vlasec optického vlákna. Vypadá to jako rybářský vlasec na navijáku. Standardní dolet klasických rádiem ovládaných dronů je do šesti sedmi kilometrů. Dnes už drony na optickém vlákně dolétnou klidně patnáct dvacet kilometrů za frontu.“
Čtěte také
S technologií původně přišli Ukrajinci, kteří ji ovšem z finančních důvodů nakonec nerozvinuli do použitelné podoby, doplňuje Krupař. „Rusové to udělali a Ukrajinci teď horkotěžko stahují tento zásadní ruský náskok.“
Zatímco situace na frontě se změnila, nálada mezi muži zůstala překvapivě stejná, všímá si fotograf:
„Jak to pozoruji, tak je to podobná skepse, podobné vyčerpání. Ale je zajímavé, že někdy jsou jejich očekávání temnější než to, co se děje doopravdy. Pamatuju si, že loni touhle dobou často predikovali, že do konce roku dost možná přijdou o celý Donbas a od té doby se ta fronta nujak zásadně nezměnila. Z pohledu vojáků, kteří jsou v tom každodenním napětí, někdy situace vypadá hůř, než jaká je doopravdy.“
Trumpova exhibice
Bojovníci na frontě teď podle něj sledují geopolitické dění, do kterého v lednu vstoupil americký prezident Donald Trump.
„Když jsem se jich dřív ptal na velká světová témata, nebo i co se týče ukrajinské politiky, tak nad tím mávli rukou. Že jim je to jedno, že jich úkol je přežít, vydržet a zadržet Rusy,“ popisuje proměnu.
Čtěte také
Tentokrát byl ale svědkem nevěřícných reakcí na aktuální zprávy. „Říkají si, že to přece není možné, že největší světová demokracie se takhle utrhla ze řetězu a že se během pár týdnů od inaugurace amerického prezidenta se kurz otočil o 180 stupňů. Říkali to už ani ne s hořkostí, ale až poťouchle. A zároveň jsou z toho smutní,“ komentuje s dovětkem: „Oni si uvědomují to, že pro Donalda Trumpa je Ukrajina exhibicí vlastního ega.“
„Mluvil jsem s desítkami bojovníků, kteří povídali o tom, že přichází úplně zděšení z toho, co se v Americe děje. Ale dvakrát jsem tam zaslechl i názor: ‚Hele, my se těm Američanům vlastně vůbec nedivíme, protože když je tady na Ukrajině takový nepořádek a ochota není dostatečná bojovat, tak se nedivíme, že tu pomoc omezují‘,“ přiznává a dodává:
„Protože vojáci na frontě jsou nejenom utahaní a skeptičtí, ale i velmi kritičtí k tomu, co se děje uvnitř ukrajinské společnosti. Oni by očekávali, že ta podpora bude větší. Oni nasazují životy, krvácí, jsou tam desítky měsíců bez vystřídání. A potom vidí, že nové nábory vojáků se příliš nedaří, že ukrajinská společnost si na válku zvykla.“
Panuje na Ukrajině i názor, že jednání v Rijádu by mohla přinést mír? Dá se ve válečné zóně po letech naučit pohybovat bezpečně? Poslechněte si celý pořad Interview Plus z audia v úvodu článku.
Související
-
Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, říká Matesová
„Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně,“ říká v pořadu Leonardo Plus ekonomka Jana Matesová.
-
Fotograf Krupař: Nikdo se nechce vzdávat, ale vidím u ukrajinských vojáků čím dál větší skepsi
„Jsem fotograf a s lidmi tak nějak žiju. A víc mě zajímá to, co dělají, než to, co říkají,“ popisuje fotograf, který dlouhodobě dokumentuje válku na ukrajinské frontě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
