Křik. Otřesný případ týrání a smrti kojence
Šlo o záměr, nebo nešťastnou náhodu? Na to musel odpovědět experiment a posudek odborníka z oboru biomechaniky. Přestože závěry zkoumání mluvily jasně, pachatel se nikdy nepřiznal.
V září roku 2002 přinesli na pohotovost dvouměsíční holčičku. Rodiče tvrdili, že jim upadla v koupelně. Měla velké hematomy na hlavičce a poruchy vědomí. Vyšetření ukázalo, že kojenec utrpěl vážný úraz hlavy se zlomeninou temenní části lebky a s krvácením do mozku.
Ušetřit peníze
Dítě ale mělo i modřiny mnohem staršího data po celém těle. Ošetřující lékaři měli proto podezření na týrání, a zavolali kriminálku. Rodiče navíc evidentně zanedbali péči, když holčičku v bezvědomí přivezli až druhý den. Prý z obavy, co bude ošetření stát.
Stav dítěte byl od začátku kritický. Po deseti dnech ve Fakultní nemocnici v Motole přes veškerou snahu lékařů zemřelo na krvácení do mozku. Rodiče jeho tělo poskytli na lékařské účely, aby ušetřili peníze za pohřeb. Policii překvapilo, s jakým klidem matka zprávu o smrti dítěte vzala.
Zasahovala sociálka
Výpovědi rodičů o původu zranění se rozcházely: přibyla verze o pádu dětské hrazdičky. Domovní prohlídka kriminalisty zaskočila. Čekal je v podstatě holobyt. Dítě spalo na zemi na matraci spolu s matkou a otcem, zápach, neuklizeno, skoro žádný nábytek ani hračky.
Sousedka popisovala otce dítěte jako hulváta. Z bytu byl prý často slyšet dětský pláč. Už jednou prý na něj zavolala sociálku, oplatil jí to výhružným dopisem. V osudný den, kdy došlo ke zranění dítěte, byl navíc sám doma. Všechno svědčilo proti němu.
Experiment s figurínou
Otec policii popsal, jak na dceru spadla hrazdička a jak mu pak vyklouzla v koupelně. Přivolaný znalec z oboru forenzní biomechaniky měl jeho verzi prověřit a objasnit. S pomocí figuríny zrekonstruoval možný pád a spočítal sílu dopadu.
Podle biomechanických parametrů platných pro dětský organismus by pro vznik bezvědomí (při zachování života) a následného nitrolebního krvácení musela působit síla 720–1080 N. Jenže v případě pádu na zem by muselo jít o pád minimálně ze 2,5 až 5 metrů.
Změna výpovědi
Ani pád dřevěné hrazdičky nemohl v žádném případě způsobit takové zranění. Jediné, co splňovalo kritéria pro způsobené vážné zranění, bylo doslova „odhození dítěte“. Podle fraktury lebky se ale znalci jako pravděpodobnější jevil aktivní úder do hlavy pěstí nebo předmětem.
Policie tedy otce obvinila z ublížení na zdraví s následkem smrti. Ten pod tlakem důkazů svoji předchozí výpověď odvolal a vinu začal svalovat na manželku. Jenže ta v osudný den byla prokazatelně na brigádě v supermarketu. Otec tedy začal přidávat další verze.
Nové verze úrazu
Nejdřív uvedl, že na dítě spadla těžká broušená dóza z nočního stolku. Když policie argumentovala dalšími modřinami na tělíčku kojence, tvrdil, že dózy byly dvě. Pak přidal verzi o tom, že se s dcerou v náručí zatočil a omylem bouchl její hlavičkou o futra. Policie musela všechny verze prověřit.
Znalec výpočtem zase dokázal, že pád 500–875 gramů těžkých dóz z metrového stolku nemohl způsobit taková zranění (rázová síla při dopadu by byla jen 301 N). Při bouchnutí hlavičky o rám dveří po zatočení by zase mohla vzniknout nanejvýš podlitina. Navíc mělo dítě na hlavě úderů víc...
Nikdy se nepřiznal
Otec se k činu nikdy nepřiznal. Přesto dostal 10 let za ublížení na zdraví s následkem smrti. Zásadním důkazem byly závěry biomechaniky, které vyvrátily všechny jeho verze. Odvolal se. Odvolací soud mu ale prokázal vinu a překvalifikoval trestný čin na vraždu s trestem 12 let.
- Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu a i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v Českém rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 21 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Související
-
Pralinka. Náhlá smrt malého chlapce v létě 1929 vyvolala paniku
Na začátku byl čokoládový bonbón položený na zídce plotu. Svědectvím, že je možné takovou vraždu nepotrestat, i když byl vrah usvědčen, je právě tento případ.
-
Kulička. Temný případ smrti dítětě z jara roku 1925
Skutečný příběh z obce Padrť na Dobříšsku obsahuje tragickou smrt, velkou dávku beznaděje a překvapivý konec s úvahami o vině a trestu. Zpracováno podle dobových dokumentů.
-
Dítě, které nikdo nechtěl
Příběh tříletého chlapce vypovídá hlavně o vině těch, kteří tragédii mohli zabránit, a neudělali to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka