Krajina paradoxu. Dokument o krajině výsypek, jezer a rypadel. Ale i o lidech, kteří v ní našli kouzlo
Podkrušnohorská hnědouhelná pánev se stala symbolem měsíční krajiny. Vyuhlené díry přitom dnes už spíš než vyprahlou poušť připomínají zelenou džungli. Vrátili se sem ptáci, zvěř i obojživelníci. Lidé ale jen nedůvěřivě přihlížejí zpovzdálí.
Smutná, měsíční, divoká, jezerní, uhelná, industriální, rozechvělá, rodící se, divná. Takové mohou být přívlastky krajiny mezi městem Most a Zámkem Jezeří v Krušných horách, přes kterou 16. června 2012 vedl zážitkový sportovní happening s názvem Jezerní běh.
Jeho trasa směřovala přes rekultivované výsypky, nově se rodící jezera, skládky a důlní propadliny. Přes apokalyptická industriální panoramata i romantická zátiší a tůňky plné obojživelníků až do bučin Krušných hor kolem Zámku Jezeří.
Unikátní živočichové
Tahle krajina povětšinou návštěvníky neláká. Chodí sem jen kočárkáři sbírat železo, fotografové zvěčňovat ošklivost, mostecká mládež kouřit a biologové mapovat unikátní živočichy.
Místní obyvatelé tuto zónu raději objíždějí po silnici č. 27 z Litvínova do Mostu. Že kolem ní právě projíždějí, jim připomínají jen výstražné značky s nápisem: „Rozsvítí-li se červené světlo, vypněte motory, nekuřte!“
Jak by měly severní Čechy vypadat?
Jedním z organizátorů Jezerního běhu byl i spisovatel a dokumentarista Martin Ryšavý. Na místní krajině ho nejvíc fascinují četné diskuse o tom, jak by měly severní Čechy vypadat. Nikdo to pořádně neví. Všichni se ale shodují na tom, že by měly vypadat „jinak“ než jaké jsou teď.
O ptačích pozorovatelnách na Mostecku, které mapoval už jeho děda, v dokumentu hovoří i litvínovský ornitolog Michal Porteš. On sám v jeho práci pokračuje. Když ale v jeho zápiscích narazí na místa, která už neexistují, přepadá ho úzkost.
Jámy ideální pro ptáky
Vyuhlené liduprázdné jámy a výsypky sice poskytují ptákům ideální podmínky pro život, ale dokáže tu žít i on sám, když mu za okny hučí těžební stroje a pod rypadlem nenávratně mizí místa jeho dětství?
Jiný rodák z Mostu, který se vypravil na trasu Jezerního běhu, v tom má už jasno. Fotograf Ibra Ibrahimovič se raději odstěhoval a žije v Praze. Jezdí sem už jen dokumentovat zmar a vzpomínat na dětství.
Březen patří na Dvojce dokumentům z vltavského cyklu Rozhlasové hry a dokumenty nové generace. Debut Ivany Růžičkové vznikl v rámci tohoto cyklu v roce 2012. Poslechněte si práci autorů, kteří hledají možná trochu jiná témata, jiný způsob zpracování, jiný pohled, než jste na Dvojce zvyklí. To vše v dramaturgii Gabriely Albrechtové.
Nechat se spolknout krajinou
Proměnu místní krajiny už skoro 30 let pozoruje z vlaku i sudetský poutník a hudebník Petr Linhart. Jak svěřuje mikrofonu, vždycky chtěl mezi Mostem a Chomutovem z vlaku vystoupit a nechat se spolknout měsíční krajinou. Tehdy to nešlo.
Dnes se prochází kolem jezera Most. Vnímá křehkost a mladost bujně zelených náletových travin podél břehů a brouká si píseň Zatopené doly. Také on se jako chodec vypravil do útrob výsypek, aby pouť za smyslem Mostecké krajiny zakončil jako ostatní účastníci na zámku Jezeří.
Dokument můžete poslouchat jen do 10. dubna 2016 v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
