Krabat. Černá magie a stará lužickosrbská báje v dramatizaci, ze které vás bude mrazit v zádech

Je Velká noc, noc z Bílé soboty na Boží hod velikonoční, a v nedaleké vesnici zvané Chlumec se rozeznějí zvony. Vzápětí se z dívčích úst ozve stará velikonoční píseň. V tu chvíli sedí venku u ohně dva chlapci, do jejichž osudu zasáhla černá magie. Stačí okamžik a začne se rodit nevýslovně křehká láska, která dokáže kartami osudu notně zamíchat.

Stará báje

Nejde o sladkobolný příběh s tuctovým vyzněním. Rozhlasová hra Krabat, která vznikla na motivy knížky Otfrieda Preusslera, se snaží o víc. Osou příběhu je stará lužickosrbská báje o mlynáři na Blatech, Mistrovi černé magie, který bezmezně ovládá svých dvanáct učedníků a svou moc vykupuje každoroční smrtí jednoho z nich.

Mezi mlynářské učně se dostane i mladičký Krabat a postupně začne odhalovat tajemství mlýna, o kterém se tu nahlas mluvit nesmí. Tajemnost až mystičnost děje podtrhuje protiklad se starými lidovými zvyky a církevními svátky v průběhu roku.

Bohatý zvuk

Bohatá zvuková výbava, včetně hudby Petra Mandela, umocňuje celkové vyznění příběhu, při kterém lehce mrazí v zádech. Přitom ale nechává zaznít hlas, hlas jako symbol velmi prosté a čisté lásky. Sama láska však symbolem není.

Černá magie spočívá na nenávisti. Bílá magie na silách lásky. I v mém příběhu je to, doufám, jasné.
Otfried Preussler