Komentátor Radko Kubičko: V Evropě jsou jen dvě jaderné velmoci. Proč nemůže být evropská armáda silná jako americká?

Host: komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. Moderuje Jan Burda
Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle premiéra Petra Fialy výsledky pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Jak může ke stabilitě a prosperitě přispět Česká republika? A je sen o jednotné evropské armádě reálný? Komentátor Radko Kubičko ještě přiblíží, nakolik se do současné domácí politiky promítají blížící se volby do Poslanecké sněmovny, a zamyslí se nad tím, jaký je koaliční potenciál hnutí ANO.
„Být silnější ekonomicky a vojensky je pro Evropu určitě dosažitelné. Je to ale mnohem složitější než ve Spojených státech. Evropě se sice podařilo se spojit, jednotlivé členské země si ale chtějí zachovat svoji identitu. Její součástí je právě i vlastní armáda,“ zamýšlí se v pořadu Jak to vidí... komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko.
Jednotná armáda není cesta
Dalším problémem podle něj je, že největší armádu mají velmoci jako Francie a Velká Británie, která ale už není součástí EU. Navíc má Evropa jen dvě jaderné mocnosti, které mohou fungovat jako odstrašení Ruska. „Přesto si myslím, že premiér Fiala mluví k věci. Pokud chceme konkurovat Spojeným státům americkým, musíme vybudovat větší obrannou sílu. Obávám se ale, že to bude možné jedině v rámci spolupráce států.“
Čtěte také
Americký prezident Donald Trump se nechal opakovaně slyšet, že by země NATO měly vydávat na obranu 5 % HDP. „Pro český státní rozpočet by to bylo devastující, i když nějaké malé zvýšení by asi ještě představitelné bylo,“ připouští Kubičko.
„Česká republika ale není rozhodujícím státem, takže i kdyby vydávala 5 %, pro obranyschopnost Evropy by to nebylo rozhodující. Mnohem podstatnější je to u velkých států s velkými armádami. K vytvoření velké jednotné armády by to ale stejně nevedlo. Potřebná je spíše větší koordinace, což už se částečně děje.“
Čeští vojáci na Ukrajině?
Premiér Petr Fiala ve středu také pro ČT uvedl, že diskuse o případném zapojení české armády do uvažovaných mírových sil na Ukrajině jsou ještě předčasné. Podle hosta Jana Burdy to ale bezesporu bude velké politikum i s ohledem na diskusi, která doprovázela prezidentské volby.
Čtěte také
„Andrej Babiš tehdy sázel na to, že udělá z Petra Pavla velkého militaristu, a řekl, že on by české vojáky nikam nevyslal, dokonce ani na pomoc našim severním sousedům. Celá diskuse ale vlastně nebyla vůbec k věci, protože prezident o těchto věcech nerozhoduje.“
Přesto bylo mnohé naznačeno. „Andrej Babiš byl v té době šéfem velké politické strany, která dneska má největší preference. Určitě by se tedy dalo toto téma znovu otevřít ve smyslu, že kdybyste volili nás, tak nikoho nikam nevyšleme, a vaši synové nebudou umírat za cizí věc v cizí zemi,“ navrhuje Kubičko.
„Osobně si ale myslím, že k této diskusi vůbec nedojde, protože podle ruských podmínek uzavření míru by tam neměli být přítomni žádní vojáci NATO. Navíc jsem skeptický, jestli se v tomto smyslu vůbec dá mír uzavřít, protože pro Ukrajinu jsou ruské podmínky naprosto nepřijatelné a kapitulační.“
Související
-
Novinář Kytka: Nový světový řád? Odpovědnost za bezpečnost Evropy by mohla po USA převzít Británie
Rozložení geopolitických sil v současném světě se mění. Jakou roli by v evropské bezpečnosti mělo a chtělo hrát Spojené království?
-
Analytik Jan Ludvík: S konvenční válkou už Západ nepočítal. Transformace armád potrvá roky
Země NATO se dohodly na zvýšení výroby munice a vojenského materiálu. V důsledku nekončící ruské agrese totiž docházejí zásoby. Jak válka na Ukrajině mění evropské armády?
-
Kolik by mělo Česko vydávat na obranu? Kde vzít miliardy navíc?
Stavět na prvním předpokladu bezpečnost země je velmi riskantní, ne-li bláhové. A spoléhat se do značné míry na partnery v Alianci je zase neseriózní. I když jsme to 20 let dělali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.