Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem
Psycholingvistika zkoumá, co se děje v naší hlavě, když mluvíme. Jak se naučí děti mluvit a rozumět? Přemýšlíme v různých jazycích odlišně? A může naše bádání o jazyku a jazycích vést k lepšímu mezinárodnímu porozumění? Zkoumá britský publicista žijící v Česku David Vaughan.
Psycholingvistice se věnuje jen hrstka lingvistů. Jejich mravenčí výzkum se nám na první pohled může zdát dost abstraktní, ale ve skutečnosti je relevantní pro mnoho aspektů našeho života.
Výzkumy jasně dokázaly, že dvoj- nebo trojjazyčná výchova dětem neubližuje. A že způsob, jakým vnímáme svět, není samozřejmý. Že opravdu existují jiné pohledy, které se vzájemně nevylučují.
Poznatky z psycholingvistiky pomáhají při vývoji nových postupů ve výuce. Při práci s pacienty po mozkové mrtvici. Nebo pokud má dítě potíže naučit se číst nebo psát. Jde o sondu do hlubin lidského mozku, který zatím zůstává jedním z posledním neprozkoumaných míst na naší planetě.
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem? Zní to pěkné, ale schizofrenně. Já bych určitě nechtěl být více než jednou člověkem.
Eskymáci a mazání běžek
Závisí naše vnímaní světa na slovech, kterými ho popisujeme? Inuité mají 50 různých slov pro sníh. Znamená to, že my ubozí Evropané vidíme jen jeden druh sněhu? Samozřejmě že ne. Máme doma asi 15 různých vosků na běžky. A nekoupili jsme je jen pro ozdobu.
Ale pozor! To zase nemusí znamenat, že naše omezená slovní zásoba v oblasti ledových krystalků padajících z mračen je irelevantní. Snad by inuitský běžkař uměl díky svému jazykovému vybavení vybrat správný vosk mnohem lépe.
Jak ale poznáme, že ten správný vosk vybral kvůli jazyku a ne kvůli tomu, že pochází z oblasti, kde osm měsíců v roce leží sníh? Díky tomu je přece velmi dobře trénovaný v umění rozeznávat různé druhy sněhových vloček...
Vidím svět jinak?
„Moje dvě děti vyrůstají trojjazyčně. Mají anglického tátu, matku Němku. Ale narodily se v Praze a nikdy neznaly jiný domov než Českou republiku,“ svěřuje se autor dokumentu David Vaugham.
„Velmi často jim lidé říkají, jaké mají štěstí a jaká to musí být výhoda v dnešním kosmopolitním světě, mít hned tři jazyky.“ Když jde o jazyk, můžeme si být jisti jen jednou jedinou věcí: všechno je ještě složitější, než by se na první pohled zdálo. Nemůžeme se ani spolehnout na selský rozum.
„Zdravý rozum mi říká, že fakt, že mám za mateřštinu angličtinu, určitě neznamená, že nějakou scénu (třeba dvě ženy, které jdou po cestě směrem k nějakému stavení) vidím jinak než rodilý mluvčí češtiny. Ale mýlil bych se. Nejnovější výzkum potvrzuje dokonce i tenhle konkrétní příklad.“
Vltavské dokumenty na Dvojce
Únor patří na Dvojce rozhlasovým dokumentům Vltavy. Poslechněte si práci autorů, kteří hledají možná trochu jiná témata, způsob zpracování nebo pohled, než jste zvyklí. To vše v dramaturgii Evy Nachmilnerové.
Záznam ostatních dokumentů Dvojky najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
