Kobza
Kobza byl starý strunný nástroj. Z něj pak vzniklo příjmení Kobza jako pojmenování někoho, kdo na něj hrál. Možný by však byl podle Josefa Beneše i výklad příjmení Kobza z rodného jména Jakub. To se odvozuje nejčastěji z hebrejštiny a vykládá se jako „ten, kdo se drží za patu“, přeneseně „druhorozený“. Rodné jméno Jakub se rozšířilo prostřednictvím latinských podob Jacobus a Jacomus, jeho českou starozákonní podobou je Jákob.
Příjmení Kobza/Kobzová u nás dnes používá 919 osob, nejvíce jich žije v Šumperku.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2019, s. 87; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 154 (Kobsa); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 49, s. 236; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 165
