Kníže Václav. Ze státníka svatým patronem díky atentátu

28. září 2025

Přemyslovce Václava popisují legendisté jako velmi vzdělaného panovníka, který se stal obětí úkladné vraždy a vstoupil mezi svaté. Atentát údajně zosnoval jeho bratr Boleslav. Traduje se, že pozval knížete na oslavu a 28. září ráno, když se příkladný křesťan vydal na mši, ho s ozbrojenou družinou přepadl. Kdo Václavovi na prahu kostela ve Staré Boleslavi zasadil smrtící ránu už žádný kriminalista nevyšetří. S jistotou nelze určit ani to, zda zemřel roku 929, nebo 935.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Ostatky křesťanského mučedníka pomohly k upevnění pozice přemyslovského státu v civilizované Evropě. V průběhu středověku se Václav kvalifikoval na duchovní symbol české státnosti. Národ se k němu modlí v temných dobách a pod jezdeckou sochou na Václavském náměstí vznikl tradiční meeting point národních slavností a akcí.

Patrona z piedestalu nesesadil ani mistr Jan Hus, propagovaný za první republiky prezidentem Tomášem G. Masarykem. V době protektorátu se ho snažili zdiskreditovat nacisté a po komunistickém puči ho soudruzi kvůli tomu označovali za kolaboranta. Přesto zůstává pozice politika se svatozáří neotřesitelná. Původně církevní svátek svatého Václava zařadil parlament České republiky do kalendáře pod názvem Den české státnosti.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Veronika Boušová