„Kdybych měla děti, možná by všechno bylo jiný.“ Zemřela mecenáška Meda Mládková
Ve věku 102 let zemřela známá mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Na Dvojce si s ní před deseti lety povídala moderátorka Martina Kociánová. Poslechněte si povídání o umění, křivdě i čokoládě. Jaké to je, když konečně můžete darovat svému městu, tedy Praze, uměleckou sbírku obrovské hodnoty a on ji nikdo zase až tak moc nechce?
Meda Mládková nejprve bojovala se svou vlastní, aby jí mohla pomáhat. Pak bojovala, aby mohla postavit Sovovy mlýny, aby měla Werichovu vilu a mohla ji rekonstruovat, aby mohla postavit park. Nevyčerpává ji to? „Možná že mě to naopak udržuje,“ směje se v rozhovoru s Martinou Kociánovou.
Osudový Kupka
Svět by možná ještě neznal jednoho z momentálně nejceněnějších malířů Františka Kupku, kdyby se o to nepostarala. S manželem dokonce prodali v Americe dům, aby mohli koupit jeden zásadní Kupkův obraz. A pak ho věnovali Národní galerii.
„Cítili jsme satisfakci, když jsme ho mohli darovat. A taky nám psali lidi: Konečně víme, kdo je Kupka. To byl úžasnej obraz. My jsme mu pomohli, že vlastně vůbec poprvé ho lidi viděli,“ vysvětlovala Mládková.
Rozdala jsem všechno
„Já nemám tendenci věci vlastnit, spíš je chci darovat. Co bych s tím dělala? Nemám děti. Možná kdybych měla děti, že by všechno bylo jiný. To je možný, to nevim. Ale to, že nemám děti, a to, že můj manžel tak strašně miloval tuto zemi, tak je pro mě samozřejmý, že všechno dávám. Já jsem dala všechno.“
Já často přemejšlim, co je úkolem umění. Já si myslim, tim krásnem se třeba člověk stává lepší, že jo? Já nevím, já to nemám vyřešený. A co je krásné? Ne, to nevím.
Meda Mládková
Existuje dnes umělec, do kterého by měla chuť investovat taky tolik energie? „Jistě existuje. Ale já ho neznám. Už je nevyhledávám, protože mám tolik práce. A už to není můj cíl života,“ svěřovala se v roce 2012. „Já už nic nehledám. Já už jsem stará. Já bych tak jako žila z toho, co jsem prožila.“
Každý den sním jednu čokoládu
Jaké byly její zlaté časy? „Já bych řekla život v Paříži. Tam jsem žila sedm roků. Studovala jsem výtvarné umění, potkala jsem Kupku a mýho manžela. To byla nejkrásnější doba mýho života.“ A kdyby měla říct, kde má domov? „Tak to by byla Amerika. Bohužel.“
Jak se udržuje svěží a v kondici? „Za prvé každej den jím jednu čokoládu. Pak mám dobrej krém na obličej, mám stejnej už třicet roků. A pracuju pořád, pořád něco vymejšlim, to je důležitý. Pořád jít dopředu. A to já asi jdu.“
Meda Mládková
Narodila se v Zákupech. V roce 1946 odešla do Švýcarska, kde vystudovala ekonomii v Ženevě a spolu s dalšími československými exulanty vydávala časopis Současnost. Poté se v Paříži věnovala studiu dějin umění na pařížské Sorbonně a v l´École du Louvre. Meda Mládková založila první československé exilové nakladatelství – Edition Sokolova, kde vydala první knihu o Toyen, napsanou André Bretonem, básně Ivana Blatného a Peroutkova díla.
Zdroj: Museum Kampa
Jak se poprvé setkala s Františkem Kupkou? Proč s mužem zasvětili život umělcům, kteří zůstali tam, kam oni nemohli, v Československu? Jaké to je, když konečně můžete darovat svému městu, tedy Praze, uměleckou sbírku obrovské hodnoty a on ji nikdo zase až tak moc nechce?
Související
-
Tatiana Dyková před premiérou Medy. „Připadám si taková zdrclá“
Meda. To je název hry o Medě Mládkové, která slaví 100. narozeniny a hlavní roli má Tatiana Dyková. V Blízkých setkáních se svěřila, že si před premiérou připadá divně.
-
František Kupka - malíř kosmu
Koncem září jsme si připomněli narození jednoho z nejvýznamnějších českých malířů, Františka Kupky.
-
1153. schůzka: Příběh prvního abstraktního malíře, v češtině promlouvajícího
Zastihli jste nás na další návštěvě u dalšího znamenitého malíře české moderny, ba jak se dnes ukazuje – nejznamenitějšího, soudě alespoň podle sumy za jeho obrazy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.