Kdyby ptáci mluvili, řekli by nám, že naše prostředí je ve velkém nepořádku, soudí ornitolog Zdeněk Vermouzek

21. únor 2022

„Ptáci se dorozumívají podobně jako my lidé, tedy i nonverbálně, postojem, pozicí, chováním a třeba i náznakem útoku,“ přibližuje komunikaci ptáků v dnešních Blízkých setkáních ornitolog Zdeněk Vermouzek. Rozpoznat jednotlivé hlasy podle jeho názoru není zase tak složité. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

„Zpěv je asi nejnápadnější dorozumívací projev, ale neslyšíme ho celý rok. Když nezpívají, dorozumívají se všelijakými hlasy, kterými si sdělují, co zrovna potřebují – kde je potrava, zbytek skupiny nebo odkud číhá nebezpečí. To všechno si zvládnou říct krátkými tóny, které mají různé druhy různé. Třeba varovné hlasy jsou ale dost univerzální a rozumí jim ptáci napříč druhy.“

Rozpoznat jednotlivé hlasy podle známého ornitologa není zase tak složité. „Kdybych pustil nahrávku hlasu straky nebo kukačky, tak je poznáme, protože jsou to zvuky, se kterými se potkáváme naprosto mimoděk a máme je s tím tvorem nějak spojené. A když takhle začneme, tak stačí postupovat krok po kroku dál. Když uslyším něco, co neznám, stačí se zamyslet, co to je. Dneska na to jsou i určovací aplikace v telefonech, ale nejsou úplně stoprocentní.“

Ptáci jsou indikátorem stavu prostředí

„Kdyby ptáci mluvili naší řečí, řekli by nám, že prostředí kolem nás je v dost velkém nepořádku. Všimněme si, že krajina je čím dál stejnější a stejnější. Máme tak nahusto sázené produkční plodiny, že chybí prostor pro přírodu. Na těch velkých polích s jednou plodinou není potrava, prostor ani úkryt pro ptáky a další zvířata. Všude žijí ty samé druhy a ubývají nám tzv. specialisté. Bohatý svět tímto chudne.“

Naději na zlepšení vidí Zdeněk Vermouzek ve společné zemědělské politice. „Pořád se o ní jedná, připravuje se její podoba na několik příštích let. Záleží, jaké zemědělství budeme dotovat. Jestli si z daní budeme platit zdravou krásnou krajinu, nebo jestli si budeme platit její ničení.“

„Za první úspěchy se dá považovat to, že se před asi dvěma lety povedlo prosadit, že se zmenšila výměra souvislého půdního bloku na max. 30 hektarů, takže se ty jednolité lány už zmenšily. Těch 30 hektarů je ale pořád hodně moc. Chtělo by to pokračovat v nastoleném trendu a dosáhnout třeba na 20 hektarů a tak dál,“ dodává v Blízkých setkáních Zdeněk Vermouzek.

Jak se dostal k ornitologii? Je těžké se naučit hlasy ptáků? Proč a kterých druhů v přírodě ubývá? Čím si ničíme zemědělskou krajinu a jak to napravit? Jak se chovat ke zvířatům v přírodě?

autoři: Tereza Kostková , Hok
Spustit audio

Související