Kdy letos kvetly jírovce?
Umění a květiny našly určitý souzvuk nejen ve známé písničce pánů Suchého a Šlitra o tulipánu. Někdy je dokonce umění určitým svědkem biologického jevu - jako například známý obraz Quido Mánesa "Sova sněžná", který je dokladem o nejjižnějším zástřelu vzácné sovice na našem území. Jaroslav Seifert ve sbírce Přílba hlíny zase zaznamenal zajímavý fenologický údaj svědčící o průběhu jara právě před 60 lety. Jistě dobře znáte onen Seifertův verš "... u nás po ránu, stavěli barikádu z rozkvetlých kaštanů".
Letošní jaro je možná o poznání rychlejší, jírovce (neboť o ty jde) už v pražském okolí nakvétaly koncem dubna. Ovšem vzhledem k délce kvetení jírovců (leckdy delším než 14 dnů) i Seifertův verš spíše jen potvrzuje, že jírovce maďaly v Praze a okolí rozkvétají zpravidla v první polovině května. Ovšem nikoli všechny. U vstupu do Průhonického parku rostly v páru (jako pokračování někdejší vstupní aleje) dva jírovce, mezi nimiž byl rozdíl téměř 14 dní: jeden vyrašil, vykvetl i zežloutl o 14 dní dříve než druhý. U druhu, který pochází jen z nevelkého území Balkánu, to je jistě jev pozoruhodný a nečekaný.
A tak vás nabádám - zvláště vás z chladnějších poloh, kde se svíce kaštanových květenství rozžehnou mnohem později - podívejte se jim do korun a zkuste mezi těmi vašimi najít i podobné fenologické rozdíly, jaké jsou známy z Průhonického parku. Vždyť první z nich u nás rostly - ovšem vysazené - už v dobách Tadeáše Hájka z Hájku, tedy před rokem 1560.