Každý někdy kytku ochutnal, myslí si „kytkožroutka“ a botanička Jana Vlková. Proč podle ní nesklízet česnek medvědí?
Sama sebe nazývá kytkožroutkou. „První kytka, kterou jsem snědla, byl asi šťovík. Jeho chuť je divná, ale vyvolá krásné vzpomínky na mládí a pohodu,“ svěřuje se botanička Jana Vlková v Blízkých setkáních. Jak poznat jedlou kytku? Kterým druhům se naopak vyhnout? A proč nesklízet populární medvědí česnek? Poslechněte si v rozhovoru.
Chodit po louce a sbírat jedlé kytky považuje za krásný rituál. „Každý s kým se bavím, nějakou v dětství jedl. Takový chlebíček, což jsou nezralá plodenství slézu jsme jako malí ochutnali určitě všichni,“ vzpomíná botanička.
„Děti jsou v tomto mnohem svobodnější, s věkem pak roste opatrnost. Samozřejmě i u jedlých kytek platí stejné pravidlo jako u hub. Co neznáte, tak nejezte,“ dodává Jana Vlková.
Ohrožený medvědí česnek
Medvědí česnek je v poslední době velmi populární. „Nelíbí se mi, že ho lidé vlastně sklízí, což znamená, že ho sbírají ve velkém. Myslím, že co člověk nevypěstoval, nemá právo sklidit. Něco jiného je sběr, ten přírodě i lidem prospívá.“
„Sběrači vědí, že musí něco nechat, aby se rostliny mohly rozmnožit i příští rok. Medvědí česnek už je ve frontě na to, aby se z něj stala chráněná rostlina,“ varuje botanička Jana Vlková.
Související
-
Co umožňuje jarním rostlinám růst a kvést tak brzy? Otázka pro Janu Vlkovou
Bledule, sněženka, podléška. Jsou považovány za první posly jara. Jaké jsou ale ty další? Které se hodí do jarní kuchyně?
-
Host: botanik a popularizátor vědy Václav Větvička
Čím ho okouzlily zámecké parky? Co spojuje jeho rozhlasová Nedělní rána s vlastivědou? A proč jezdí v autě nejraději sám? Moderuje Jana Rychterová.
-
Host: botanička Věra Hroudová
Kam všude ji dovedla láska k botanice? Co ji přivedlo k překladu knihy z maďarštiny? A proč tráví tolik času na kluzišti? Moderuje Jana Rychterová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
