Karel Šíp si musí nápad na dobrý text vysedět. Pak něco cinkne a může psát

15. únor 2011

Úterní předpolední vysílání s datem 15. února 2011 bylo věnováno rozhovoru Marie Retkové s moderátorem, hercem nebo např. textařem Karlem Šípem.

Karla Šípa lidé znají jako moderátora, ale také jako hudebního textaře či baviče, resp. polovinu známé dvojice Šíp–Uhlíř. S Jaroslavem Uhlířem se Karel Šíp potkal v hudební skupině Faraon, kterou založili spolu s Jiřím Schellingerem v roce 1971.

„Já skupinu Faraon založil vlastně jen proto, že jsem chtěl psát texty. Jako instrumentalista jsem ale nikdy dobrý nebyl. Hrál jsem sice na baskytaru, ale jen jako samouk. Přesněji, nejprve jsem se samozřejmě sám učil hrát na kytaru a až když jsem viděl první bigbít a baskytaru, tak mě to, na pár let, doslova uhranulo.“

Uhlíř už nechtěl být za komika

A právě ve skupině Faraon se potkal s Jaroslavem Uhlířem, který hrál na piáno. „Vždy jsem obdivoval herecké dvojice jako např. Suchý–Šlitr. A my si s Jardou v kapele docela rozuměli. Když jsem zavětřil, že by nám to spolu v bavičské dvojici šlo, byl jsem doslova šťastný.“

Dvojice fungovala přes 10 let. Uhlířovi ale prý postupně čím dál méně „vonělo být za komika“. Šíp se tak začal více věnovat mluvenému slovu a Uhlíř se upnul na skládání písní.

Jak se skládá pro Gotta?

A jak vypadá práce hudebního textaře Karla Šípa v praxi? Pokud se prý domníváte, že textař vytvoří svůj geniální text, nechá složit hudbu a pak zajde za interpretem, tak jste na velkém omylu. Je to prý přesně naopak.

Například Karel Gott si vybere písničku, kterou chce zpívat, a teprve poté kontaktuje budoucí autory, nejprve hudby a poté textu. „Jediní, kteří to dělají naopak, je dvojice Hapka–Horáček. Já, a to z 99 %, jsem nikdy nedělal dřív text.

Můj text musí odpovídat náladě muziky. Rozhodně neexistuje zadání předem, tedy o čem má konkrétní písnička být. Člověk se prostě musí trefit do muziky. Hotový text se pak někdy líbí, někdy ne. Někdy jsou třeba drobné úpravy.“

Texty pro ženy

Šíp prý nemá místa, kde tzv. chodí inspirace. „Já to prostě musím u toho počítače vysedět. Poslouchám muziku tak dlouho, dokud to ve mě něco nevyvolá. Pak něco cinkne a můžu psát.“ Zajímavé také je, že Šíp píše častěji tzv. ženské texty. Po čase se ale musel soustředit na texty pro muže. „Z těch ženských jsem byl časem totiž úplně natvrdlej.“

autor: lup
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?