Karel Šíp si musí nápad na dobrý text vysedět. Pak něco cinkne a může psát

Karel Šíp
Karel Šíp

Úterní předpolední vysílání s datem 15. února 2011 bylo věnováno rozhovoru Marie Retkové s moderátorem, hercem nebo např. textařem Karlem Šípem.

Karla Šípa lidé znají jako moderátora, ale také jako hudebního textaře či baviče, resp. polovinu známé dvojice Šíp-Uhlíř. (S Jaroslavem Uhlířem se K. Šíp potkal v hudební skupině Faraon, kterou založili, spolu s Jiřím Schellingerem, v roce 1971). „Já skupinu Faraon založil vlastně jen proto, že jsem chtěl psát texty. Jako instrumentalista jsem ale nikdy dobrý nebyl. Hrál jsem sice na baskytaru, ale jen jako samouk. Přesněji, nejprve jsem se samozřejmě sám učil hrát na kytaru a až když jsem viděl první bigbít a baskytaru, tak mě to, na pár let, doslova uhranulo.“ A právě ve skupině Faraon se potkal s Jaroslavem Uhlířem, který hrál na piáno. „Vždy jsem obdivoval herecké dvojice jako např. Suchý – Šlitr. A my si s Jardou v kapele docela rozuměli. Když jsem zavětřil, že by nám to spolu v bavičské dvojici šlo, byl jsem doslova šťastný.“ Dvojice fungovala přes 10 let. J. Uhlířovi ale prý postupně čím dál méně „vonělo být za komika“. K. Šíp se tak začal více věnovat mluvenému slovu a J. Uhlíř se upnul na skládání písní.

Karel Šíp

A jak vypadá práce hudebního textaře K. Šípa v praxi? Pokud se prý domníváme, že textař vytvoří svůj geniální text, nechá složit hudbu, a pak zajde za interpretem, tak jsme na velkém omylu. Je to prý přesně naopak. Např. Karel Gott si vybere písničku, kterou chce zpívat, a teprve poté kontaktuje budoucí autory, nejprve hudby a poté textu. „ Jediní, kteří to dělají naopak, je dvojice Hapka – Horáček. Já, a to z 99%, jsem nikdy nedělal dřív text. Můj text musí odpovídat náladě muziky. Rozhodně neexistuje zadání předem, tedy o čem má konkrétní písnička být. Člověk se prostě musí trefit do muziky. Hotový text se pak někdy líbí, někdy ne. Někdy jsou třeba drobné úpravy.“

K. Šíp prý nemá místa, kde tzv. chodí inspirace. „Já to prostě musím u toho počítače vysedět. Poslouchám muziku tak dlouho, dokud to ve mě něco nevyvolá. Pak něco cinkne a můžu psát.“ Zajímavé také je, že K. Šíp píše častěji tzv. ženské texty. Po čase se ale musel soustředit na texty pro muže. „Z těch „ženských“ jsem byl časem totiž úplně natvrdlej.“

Karel Šíp a Marie Retková

Komediální talent K. Šíp jisto jistě zdědil po svém otci, operetním herci ostravského divadla. „Tatínek byl bavič. Byl mladokomik, a to i do svého pozdějšího věku.“ Jeviště Karla Šípa tak přitahovalo od dětství. Hrál nejednu roli a hojně jej zaměstnávala i ostravská televize. On ale prý ani tak nestál o to být hercem. Uhranula jej totiž televize: kamery, interiéry, ruch kolem příprav filmu či inscenace. To vše nakonec K. Šípa dovedlo ke studiu střední průmyslové filmové školy v Čimelicích. Poté začal pracovat v Československé televizi. V letech 1978-1987 uváděl pořad Hitšaráda (spolu s J. Uhlířem), Šarádu nebo Klip-klap. V poslední době moderoval televizní pořady Horoskopičiny (později Skopičiny), Rozjezdy pro hvězdy, několik silvestrovských programů, Všechnopárty nebo televizní anketu TýTý, kterou bude uvádět již podruhé. V této souvislosti si povzdechl, že vlastně živé přenosy nemá rád, a to kvůli možným nepředvídatelným událostem. Při své loňské první moderaci TýTý totiž na začátku přenosu diváci v sále neslyšeli ani jedno jeho slovo. „Byl to problém techniky, která mě tam nechala vysmahnout necelé dvě minuty. Za tu chvíli jsem zestárl nejméně o dva roky,“ uzavřel K. Šíp.

Více si poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru.