Kafka
U příjmení Kafka záleží na původu rodiny. U českých nositelů se vykládá jako příjmení ptačí odvozené z apelativa kavka se spodobou znělosti (-v- ˃ -f-). Příjmení Kafka bylo v Čechách i běžné židovské příjmení. Již z roku 1591 máte záznam o židu Kavkovi a z roku 1601 s Moysesu Kaffkovi. Ve válečných transportních listinách lze nalézt 200 osob jménem Kafka. U židovských rodin jsou možné dva výklady motivace tohoto příjmení. Odvozuje se jednak ze zdrobněliny rodného jména Jakob s příponou -ka, ale mohlo jít také o ptačí příjmení ‒ Ruth Bondyová se domnívá, že mohlo jednat o přezdívku, kterou dávali židovským handlířům čeští vesničané kvůli jejich černému oděvu. V současnosti u nás žije 3 554 nositelů příjmení Kafka a pouze 1 707 osob s formou příjmení Kavka.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 79; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 159; V. Mates, Jména tajemství zbavená 2, Praha 2003, s. 133–5; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 42 (Kavka); R. a V. Kohlheimovi, Duden Familiennamen, Berlin 2005, s. 367; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 192; R. Bondyová, Rodinné dědictví, Praha 2006, s. 70
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.