Jsou „naši“ ptáci opravdu naši?

Jen překonání největší pouště světa je pro táhnoucí ptáky velkou výzvou. Řada z nich je v průběhu cesty nucena dočerpávat energii během zastávek v oázách. Spoustě se cesta nepovede. Komplikace spojené s přeletem Sahary jsou pravděpodobně jednou z významných přirozených příčin úmrtí ptáků během dálkových přesunů. Zjara se tažní ptáci vrací zpět se stejnou motivací. Evropská příroda se probouzí a nabízí jim bohatství zdrojů nutných k hnízdění. Jarní překotný rozvoj zeleně v mírném pásu je příčinou prudkého vzestupu množství potravy pro ptáky a život v Evropě se tak rázem stává pohodlnějším než v tropických oblastech.

Záhada afrického života

Výše popsaný běh života se každoročně opakuje a dálkoví migranti tak vyjma několika měsíců hnízdění stráví většinu své existence na cestách či v cizokrajných zimovištích. Díky pilné práci ornitologů značících ptáky máme dnes již množství důkazů o existenci rozmanitých typů migrací. Přibližně víme, kam jednotlivé druhy létají. U některých dokonce tušíme, kudy se jejich migrační cesty ubírají. Velkou záhadou ale stále zůstávají itineráře konkrétních ptačích individuí, stejně jako styl jejich afrického života. V praxi to znamená, že ačkoli je řeč o „našich“ ptácích, známe je jen pár měsíců v roce. A kdoví, jestli se nakonec nejedná o tropické druhy, které si do mírného klimatického pásu jen každoročně odskočí splnit svou rodičovskou povinnost. Skutečně, zažitý pohled evropského ptáka letícího na zimu do Afriky lze pojmout i obráceně. Domněnka o tropickém původu dálkových migrantů je bezesporu zajímavá a zaslouží si další testování. Jen to rozhodování, kde je daný jedinec vlastně doma. Inu, nejspíš tam, kde se narodil.

Kde to mají rádi

Jistě ale víme, že si evropští ptáci místa svého pobytu v Africe velmi pečlivě vybírají a je pravidlem, že se usídlí v prostředí ne nepodobném tomu, ve kterém si staví hnízdo. Pochopitelně, na pohyb v daném prostředí jsou přizpůsobeni a jistá známost krajiny jim jistě umožňuje i efektivnější hledání potravy. Nejraději mají Sahel – pás suché krajiny těšně pod Saharou – a savany a lesostepi jihu a východu Afriky. Zrovna v době, kdy přilétají, oplývají tyto oblasti díky poměrné hojnosti srážek dostatkem energeticky bohatého hmyzu. Produktivita prostředí však zjevně není při výběru zimoviště jediným kritériem, poněvadž hluboké tropické lesy Konžské pánve jsou pro tažné druhy málo přitažlivým místem. Většina migrantů v afro-evropském migračním systému jsou tedy celoročně druhy otevřené krajiny.

Horské lesy středoafrického Kamerunu byly bohužel během posledních 60 let na většině míst téměř úplně zničeny. Současná mozaikovitá krajina ve vysokých nadmořských výškách (2000 m n. m.) se alespoň zamlouvá migrantům z mírného pásu|foto: archiv autora, David Hořák

Zajímavé je, že v Americe mají migranti k lesu častěji blíže. Příčny mohou být různé, ale vysvětlení často nahrávají výše uvedené hypotéze o tropickém vzniku migrace. Jižní Amerika byla nejspíše vždy lesnatějším kontinentem ve srovnání s Afrikou a pravděpodobnost, že se mezi migranty naleznou lesní druhy, je tedy vyšší. Přesto, že jsou ptáci při výběru místa svého pobytu v Africe velmi puntičkářští, často se i v rámci Afriky přesouvají na velké vzdálenosti. Putování za potravou podle aktuální produktivity prostředí je opět vedeno touhou po využívání nejbohatších zdrojů potravy tak, aby před odletem zpět na hnízdiště byli v dokonalé kondici a nově opeřeni.

Proč klesají stavy našich ptáků

O každodenních aktivitách evropských ptáků v srdci tropů se toho ví opravdu málo. Badatele tato sféra přitahuje již proto, že z ojedinělých (tzv. anekdotických) pozorování lze usuzovat na jisté rozdíly. Jakým způsobem se evropští tažní ptáci začleňují do lokálních společenstev, jejichž zástupcům vlastně konkurují? Proč nezřídka zaslechneme z akácie dobře známý hlas budníčka přesto, že zrovna nehnízdí a není třeba stále dokazovat sousedům svou přítomnost? Mění se jejich potravní strategie nebo sociální organizace? To jsou otázky, na které aktuálně hledáme odpovědi, a je málo metodik vhodnějších než přímá pozorování v terénu. Terénní práce v tropické Africe však vyžaduje značné úsilí i finanční investice, a proto je většina práce stále před námi.

Houštinám tropických lesů se ptačí návštěvníci z mírného pásu raději vyhýbají|foto: archiv autora, David Hořák

Nové vědecké informace o africkém životě evropských ptáků přináší rozšíření znalosti světa okolo nás. V mnohých případech mají navíc i praktický přínos. Početnosti populací spousty našich ptačích druhů významně klesají. Příčinou úbytku jsou zejména změny v jejich oblíbeném hnízdním prostředí způsobené člověkem. Ptáky a krajinu, která je jim domovem, se proto snažíme chránit, abychom alespoň částečně napravili chyby minulosti. Efektivita takových snah u druhů táhnoucích do subsaharské Afriky je omezená, pokud nezohledníme stav jejich afrických zimovišť. Místa, kde tráví podstatnou část svého života, se mění a návštěva v tropech nemusí být vždy idylická.

Vlivem klimatických změn se mění srážkové režimy na oblíbených ptačích zimovištích, savany vysychají a potravy ubývá. V dlouhodobé perspektivě vysychají i velké mokřady – například Čadské jezero, které slouží jako významné shromaždiště a potravní zdroj pro vodní ptáky. Situace je nepříznivá i pro lidské obyvatele afrických savan a sílící lov ze strany místních obyvatel dokáže velmi významně snížit počty zimujících migrantů. A je samozřejmým důsledkem, že populační počty ptáků v Evropě na tyto negativní ovlivnění reagují. Jistě, někteří méně, jiní ale velmi intenzivně. Evropští vědci i ochránci přírody si tak čím dále tím více uvědomují nutnost ochranných opatření v nitru černého kontinentu, bez nichž je evropská ochrana ptáků jen částečným řešením.

Článek je součástí projektu Meteoru, České společnosti ornitologické, katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. – „Nářečí českých strnadů“. Cílem projektu je monitoring nářečí strnadů na našem území s pomocí laických nahrávek. Pomoci projektu můžete svou nahrávkou i Vy. Další informace na http://www.birdlife.cz/index.php?ID=2077