Josef Baxa: Přestat přijímat uprchlíky jen tak nejde. Brání tomu právní rámec. Nemůžeme se teď zabarikádovat doma!
Teroristické útoky v Paříži a neustávající proud uprchlíků do Evropy spolu souvisí. To vidíme všichni každý den. Teď je ale třeba dávat pozor na hlasy, které chtějí zvyšovat naše bezpečí na úkor osobních svobod. Hranice je totiž velmi tenká.
„Kterých našich práv a svobod jsme opravdu ochotni se vzdát?“ reaguje Josef Baxa na hlasy bezpečnostních složek. Ty už přišly s žádostí o navýšení pravomocí. „Může být naše osobní svoboda prolamována na úkor bezpečí?“ ptá se soudce dál. Nebezpečí tohoto postupu totiž známe už z minulosti.
Kdysi se taky v ohrožení pravomoci navyšovaly. Ale ve chvíli, kdy nebezpečí pominulo, pravomoci zůstaly. „Silné invazivní prostředky se vždy dají zneužívat,“ připomíná Baxa. Je mu ale jasné, že se naše životy v blízké budoucnosti změní. Budeme se muset chovat opatrněji.
Nemůžeme se doma zabarikádovat
„Bylo by ale opravdovou prohrou, kdybychom zásadně měnili svůj životní styl. Kdybychom změnili společenský a osobní život a zabarikádovali se doma. Asi jen proto, že se venku krade, nejde doma s nabitou puškou čekat na zloděje.“
Případné omezování svobod je podle Baxy možné pouze právní, parlamentní cestou. Rozhodně na to nestačí jen usnesení vlády. „Takové omezení není jen tak,“ dodává.
Uprchlíky nejde jen tak nepřijmout
Právní rámec (tj. zákony Evropy a právní úpravy jednotlivých států) nám taky brání přestat přijímat uprchlíky. „Jsou tady nějaké dohody a zákony, které musíme dodržovat a plnit,“ říká. Musíme si uvědomit, že nejde o bezejmennou masu lidí, ale konkrétní jednotlivce.
„Pokud člověk splní podmínky, které jsou tady jednou nastaveny, tak nemůže být odmítnut jen proto, že už tady jednoho máme. To by se musel změnit právní rámec celé Evropy,“ vysvětluje Baxa.
Neztrácejme hlavu
Pokud současné dohody a zákony nevyhovují, mohou se samozřejmě změnit. Nesmí ale jít o nějakou svévoli. „Správné je odlišit ty, kterým jsme povinni pomoc poskytnout, a ochránit je,“ myslí si Baxa.
K těm ostatním se máme chovat jako dřív: musí projít řízením, ve kterém se rozhodne, jestli mají právo s námi žít, nebo ne. „Rozhodně ale nesmíme podléhat hysterii. Tvrdit, že tady nikoho nechceme. Ať jdou, odkud přišli,“ dodává.
Reforma soudnictví je na mrtvém bodě. Jak se to dívá Josef Baxa? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
