Jiří Hlaváč: Umí dnešní politik ještě sloužit blahu svých poddaných?
Před 300 lety se na rodila Marie Terezie. Jaký je její odkaz dnes? „Současný nejvyšší ústavní činitel by měl umět lidu sloužit stejně, jako to uměla ona.“
„Dnešním politikům chybí základní myšlenka Marie Terezie: služba blahu svých poddaných,“ říká Jiří Hlaváč. „Ona nebořila. Uměla přestavovat,“ připomíná hudební pedagog. „Když se u vládců objeví jen náznak pomstychtivosti, když potřebují likvidovat své protivníky, je to cesta do pekel,“ naráží na současné dění.
Poslední vládnoucí žena
Rakouská arcivévodkyně Marie Terezie (1740–1780) se do dějin zapsala jako velká reformátorka. Bývá označována za císařovnu, ale jako žena se nikdy nemohla oficiálně stát císařovnou vládnoucí. Hlaváč oceňuje, že i když řídila velkou říši, zůstala pokorná a laskavá.
Marie Terezie poskytovala penze potřebným, renty tělesně postiženým, stipendia středně majetným, odškodnění nevinně odsouzeným, bolestné opuštěným manželkám. Nejraději vypomáhala dětem!
z knihy Franze Herre Marie Terezie: Velká žena na habsburském trůně
A taky byla poslední „vládnoucí“ ženou u nás. „To může být náhoda, anebo to o něčem vypovídá.“ Císařovna měla život doslova napěchovaný prací. Přitom ale plnila i charitativní poslání. Aby všechno stihla, vstávala prý už v půl páté ráno a spát hodila před devátou hodinou večer.
Běžný den panovníka v 18. století
Ještě před snídaní nechyběla na mši, v 7:00 na snídani s celou rodinou. Celé dopoledne trávila s velvyslanci, kteří přijeli do Vídně. Denně absolvovala setkání s dvorním a státním kancléřem Václavem Antonínem Kounicem a dalšími diplomaty, kteří jí pomáhali vytvářet vnitřní i zahraniční politiku.
„Přitom všem se ještě učila italsky, základy maďarštiny a taky německy. Mluvila totiž archaickou němčinou, které ale její prostí poddaní nerozuměli,“ dodává s velkým obdivem Hlaváč.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.