Ještě teď skoro brečím, přiznává majitelka a dramaturgyně hudebně-literární kavárny Helena Dolejšová

26. červen 2021

Noční Mikrofórum

Když byl v loňském roce největší průšvih, kavárna byla zavřená, ale povinné platby se nezastavily.

Velká část účinkujících z její kavárny se dala dohromady a společně s hosty udělala sbírku, aby „jejich“ kavárna nepadla. Obrovskou solidaritu si majitelka kavárny bude pamatovat navždy. „Ani polštář vystlaný penězi nikdy nenahradí lidské vztahy,“ ujišťuje majitelka kavárny Helena Dolejšová.

Nevěděla jsem o té práci vůbec nic, vzpomíná

Věděla jen to, že ráda pracuje s lidmi. Po letech pořádání kongresů a firemních akcí se totiž rozhodla úplně změnit svůj život a vytvořit místo, kam lidé chodí nejen za dobrou kávou, ale hlavně za kulturními zážitky.

Za patnáct let existence hudebně literární kavárny se na improvizovaném pódiu objevovaly i velké osobnosti kulturního a vědeckého světa, ze zapadlého nenápadného místa se stal prostor pro setkávání, vzdělávání. „Ta kavárna mě na jednu stranu občas docela fyzicky vyčerpává, ale na druhou stranu mě ohromně nabíjí a v mnoha směrech mi pomohla,“ uzavírá Helena Dolejšová.

Kdo ji překvapil svojí profesionalitou? Které vědecké obory ji díky kavárně zaujaly? Proč si její hosté dělají poznámky?

autor: Jana Rychterová

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Největší umění je, když rozhýbáte lidi, je přesvědčený kavárník Ondřej Kobza

Má rád, když se spolu lidé baví. Iniciátor piana na ulici, kavárny v lese či hostiny na Karlově mostě Ondřej Kobza už jako mladík brával lidi na poutě.

Přehrát
„Kavárny vadí všem totalitním režimům.“ Pražská kavárna včera a dnes

Kavárenský život byl vždy synonymem setkávání, odstupu od všednodenních starostí, zapálených diskusí i nevšední pohody. Kavárna je místo s osobitou architekturou, d...

Přehrát