Jen my dva a Parkinson. Dokumentární sonda do rozpadajícího se těla i vztahu dvou lidí

27. červen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Starý muž
0:00
/
0:00

Intimní zpověď autorových prarodičů, jimž se do domácnosti nastěhovala Parkinsonova choroba. Netrpí jen dědovo tělo. Nemoc má podstatný vliv i na dlouholeté manželství. 

Kdysi energická a veselá domácnost ustrnula v kyselé nehybnosti, stagnaci, smutku. Nezvaný host Parkinson manželům zničil veškeré iluze o poklidném stáří.

Diagnóza mluví neúprosně

Sportovní kanál vysílá jeden závod za závodem, moderátor extaticky burcuje mrštné sportovce a manželé mlčky a strnule sledují chladné světlo z obrazovky. Čekají, ale na co? Můj děda má nanejvýš dva roky života. A stejně beznadějný osud čeká v Česku dalších 50 tisíc lidí, kteří Parkinsonovou chorobou trpí.

Pro koho je to horší?

Samota

Náš děda má ztuhlost, nikoliv třas, jak je běžné. Jeho tělo s ním téměř nespolupracuje. Mozek však zůstal netknut a svádí permanentní souboj s neposlušnými končetinami. Každý pohyb vyžaduje soustředění a nekonečnou snahu vzdorovat nevypočitatelným reakcím. Stav se však neúprosně zhoršuje. Babička se proto musí o dědu dennodenně starat, ačkoliv už je také sama také ve věku, kdy člověk nemá příliš sil.

Dokument je sondou do vztahu stárnoucích lidí, kteří jsou vystavení neúprosné samotě a ponorkové averzi vůči sobě navzájem i vůči nemoci. Naděje na lepší zítřky nejenže neexistuje, ale dokonce se zdá směšnou jakákoliv útěcha. Nejhorší ze všeho je stud a tabuizace umírání, která je prostoupena společností, rodinou i jejich hlavami

autor: Jan Singer
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová